Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

तारोपदेशः — Tara’s Counsel to Lakshmana

Restraint, Time, and Mobilization

सुदुःखं शयितः पूर्वं प्राप्येदं सुखमुत्तमम्।प्राप्तकालं न जानीते विश्वामित्रो यथा मुनिः।।।।

suduḥkhaṃ śayitaḥ pūrvaṃ prāpye daṃ sukham uttamam | prāpta-kālaṃ na jānīte viśvāmitro yathā muniḥ ||

మునుపు అతడు ఘోర దుఃఖంలో పడి ఉండి, ఇప్పుడు ఈ పరమ సుఖాన్ని పొందినా, కార్యానికి తగిన కాలం వచ్చిందని గ్రహించడు—ఒకప్పుడు ముని విశ్వామిత్రుడు కాలభ్రాంతి చెందినట్లే.

सुदुःखम्very unhappily
सुदुःखम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + दुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय-समासः (सु-दुःखम् = अत्यन्तं दुःखम्); क्रियाविशेषणवत् (शयितः इति भावे)
शयितःhaving slept/lay
शयितः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootशी (धातु)
Formकृत्-प्रत्ययान्तः; क्त-प्रत्यय (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तरि अर्थे (slept/lay)
पूर्वम्formerly
पूर्वम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb: formerly/earlier)
प्राप्यhaving obtained
प्राप्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootप्राप् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्तः (gerund/absolutive); पूर्वकालिक क्रिया
इदम्this
इदम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेष्य-निर्देशः (सुखम् प्रति)
सुखम्happiness
सुखम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
उत्तमम्excellent
उत्तमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (सुखम् प्रति)
प्राप्त-कालम्the proper time
प्राप्त-कालम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्राप्त (प्राप् धातु; क्त) + काल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय-समासः (प्राप्तः कालः = उचितः समयः)
not
:
Pratishedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
जानीतेknows
जानीते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formलट्-लकार (Present); आत्मनेपद; प्रथम-पुरुष, एकवचन
विश्वामित्रःVisvamitra
विश्वामित्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootविश्वामित्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
यथाas
यथा:
Upamana (उपमान)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमानवाचक-अव्यय (comparative: as/like)
मुनिःthe sage
मुनिः:
Apposition (विशेष्य-विशेषणभाव/समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विश्वामित्रस्य विशेषणरूपेण

'Sleep did not come to him in deep distress in the past, and now that great happinesshas come, he does not realize that it is time to act (search for Sita). He behaves like sage Viswamitra.

T
Tārā
L
Lakṣmaṇa
S
Sugrīva (implied as 'he')
V
Viśvāmitra

FAQs

Dharma requires acting at the proper time (kāla): even rightful happiness becomes adharma if it makes one neglect urgent duty.

Tārā explains Sugrīva’s delay as a lapse born from sudden relief and pleasure after suffering, illustrated through the example of Viśvāmitra.

Tārā’s moral psychology and sense of timing: she distinguishes weakness from wickedness and urges correction rather than rage.