Previous Verse
Next Verse

Shloka 86

Slaying of Andhaka; Hymn to the Sun; Glory of Brahmins; Gayatri Nyasa and Pranayama

त्वां वै बाणो बहुवाद्येन तोष्य प्राप्तश्चैश्यं स्वे पुरे तत्स्वरक्ष्यम् । रक्षोधीशो बाहुभिस्तोल्यशैलं युष्मत्क्रांतक्लिष्टरूपो ह्यनौषीत्

tvāṃ vai bāṇo bahuvādyena toṣya prāptaścaiśyaṃ sve pure tatsvarakṣyam | rakṣodhīśo bāhubhistolyaśailaṃ yuṣmatkrāṃtakliṣṭarūpo hyanauṣīt

అనేక వాద్యాలతో నిన్ను తృప్తిపరచి బాణుడు తన నగరానికి వచ్చి, తన రాజ్యాధికారాన్ని మరియు తన ప్రాంత రక్షణను పొందాడు. అయితే రాక్షసాధిపతి, భుజాలతో పర్వతాన్ని ఎత్తి, నీ దెబ్బతో క్షోభిత రూపమై కూడా సహించాడు।

त्वाम्you
त्वाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन — Accusative singular
वैindeed
वै:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (emphasis/indeed)
बाणःBāṇa (the demon)
बाणः:
Kartā (कर्ता)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन — Nominative singular
बहुवाद्येनwith many musical instruments
बहुवाद्येन:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootबहु + वाद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन — Instrumental singular; कर्मधारय: ‘बहूनि वाद्यानि’
तोष्यhaving pleased
तोष्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootतुष् (धातु) + ल्यप् (प्रत्यय)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त-अव्यय (absolutive): ‘having pleased’
प्राप्तःobtained/received
प्राप्तः:
Kriyā (क्रिया/भावे)
TypeAdjective
Rootप्र + आप् (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — ‘having obtained/arrived’ (as predicate of बाणः)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
ऐश्यम्lordship/sovereignty
ऐश्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootऐश्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन — Accusative singular
स्वेin his own
स्वे:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन — Locative singular; विशेषण of पुरे
पुरेcity
पुरे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन — Locative singular
तत्that
तत्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन — Accusative singular; विशेषण of स्वरक्ष्यम्
स्वरक्ष्यम्his own protection/safety
स्वरक्ष्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्व + रक्ष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन — Accusative singular; तत्पुरुष: ‘स्वस्य रक्ष्यम्’ (that which is to be protected/one’s protection)
रक्षोधीशःlord of the rākṣasas
रक्षोधीशः:
Kartā (कर्ता)
TypeNoun
Rootरक्षस् + अधीश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन — Nominative singular; षष्ठी-तत्पुरुष: ‘रक्षसाम् अधीशः’
बाहुभिःwith (his) arms
बाहुभिः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootबाहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन — Instrumental plural
तोल्यhaving lifted
तोल्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootतुल् (धातु) + ल्यप् (प्रत्यय)
Formल्यपन्त-अव्यय (absolutive): ‘having lifted/weighed up’
शैलम्a mountain
शैलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन — Accusative singular
युष्मत्क्रान्तक्लिष्ट रूपःwhose form was distressed by your attack
युष्मत्क्रान्तक्लिष्ट रूपः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयुष्मद् + क्रान्त + क्लिष्ट + रूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन — Nominative singular; बहुव्रीहि: ‘युष्मत्क्रान्तेन क्लिष्टं रूपं यस्य’
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (indeed)
अनौषीत्led/brought (carried)
अनौषीत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootनी (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन — 3rd sg; उपसर्ग ‘अनु’ + अवग्रह/वृद्धि: अनु + अव + नीत् → अनौषीत् (काव्यरूप)

Unspecified narrator (context not provided in the excerpt)

Primary Rasa: vira

Secondary Rasa: adbhuta

Type: city

Sandhi Resolution Notes: प्राप्तश्चैश्यं = प्राप्तः + च + ऐश्यम्; तत्स्वरक्ष्यम् = तत् + स्वरक्ष्यम्; बाहुभिस्तोल्य = बाहुभिः + तोल्य (विसर्ग→स्); युष्मत्क्रांतक्लिष्टरूपो = युष्मत् + क्रान्त + क्लिष्ट + रूपः (त् + क् → त्क्); ह्यनौषीत् = हि + अनौषीत्

B
Bāṇa
R
Rākṣasa-lord

FAQs

It links royal sovereignty and protection to winning divine favor (pleasing with music), while also describing a mythic adversary (a Rākṣasa-lord) who endures suffering after being struck down.

It implies that rulership (aiśvarya) is not merely seized by force but is obtained through gaining the approval of a higher power, followed by the duty of safeguarding one’s domain.

Even great strength (lifting a mountain) does not prevent the consequences of being overpowered by a superior force; endurance under suffering is shown as an inevitable aftermath of conflict.