शल्यस्य सेनापत्याभ्युपगमः | Śalya’s Acceptance of Command
स कथं मम वाक्यानि श्रद्दधध्याद् भूय एव तु । “हमलोगोंने राजा युधिष्ठिरकके साथ छल किया है। वे महाधनी थे, हमने उन्हें जूएमें जीतकर निर्धन बना दिया। ऐसी दशामें वे हमलोगोंपर विश्वास कैसे कर सकते हैं? हमारी बातोंपर उन्हें फिर श्रद्धा कैसे हो सकती है? ।। तथा दौत्येन सम्प्राप्त: कृष्ण: पार्थहिते रत:,“ब्रह्मन्! पाण्डवोंके हितमें तत्पर रहनेवाले श्रीकृष्ण मेरे यहाँ दूत बनकर आये थे, किंतु मैंने उन हृषीकेशके साथ धोखा किया। मेरा वह कर्म अविचारपूर्ण था। भला, अब वे मेरी बात कैसे मानेंगे?
sa kathaṁ mama vākyāni śraddadhyād bhūya eva tu | “vayaṁ rājānaṁ yudhiṣṭhiram saha chalayitvā jūte jitvā nirdhanaṁ kṛtavantaḥ; tādṛśyāṁ daśāyāṁ sa asmāsu kathaṁ viśvaset? asmākaṁ vākyebhyaḥ punar asya kathaṁ śraddhā bhavet?” tathā dautyena samprāptaḥ kṛṣṇaḥ pārthahite rataḥ | “brahman! pāṇḍavānāṁ hitārthaṁ satataṁ pravṛttaḥ śrīkṛṣṇo mama gṛhaṁ dūtaḥ san āgataḥ; ahaṁ tu tena hṛṣīkeśena saha vañcanaṁ kṛtavān. tat karma mama avicārapūrvakam āsīt. kathaṁ nu sa idānīṁ mama vākyam manyeta?”
సంజయుడు అన్నాడు— అప్పుడు అతడు నా మాటలపై మళ్లీ ఎలా విశ్వాసం ఉంచగలడు? అలాగే పార్థుని హితంలో నిమగ్నుడైన శ్రీకృష్ణుడు కూడా దూతగా నా వద్దకు వచ్చాడు.
संजय उवाच