तयो: संवदतोरेवं भीमसेनो<ब्रवीदिदम्,वे दोनों इस प्रकार बातें कर ही रहे थे कि भीमसेन बोल उठे--“महाराज! महामना द्रोणके वधका ऐसा उपाय सुनकर मैंने आपकी सेनामें विचरनेवाले मालवनरेश इन्द्रवर्माके अश्वत्थामानामसे विख्यात गजराजको, जो ऐरावतके समान शक्तिशाली था, युद्धमें पराक्रम करके मार डाला। फिर द्रोणाचार्यके पास जाकर कहा--'ब्रह्मन्! अश्व॒त्थामा मारा गया, अब युद्धसे निवृत्त हो जाइये।” परंतु इन पुरुषप्रवर द्रोणने निश्चय ही मेरी बातपर विश्वास नहीं किया है
tayor saṃvadator evaṃ bhīmaseno 'bravīd idam | “mahārāja! mahāmanā droṇasya vadhakā upāyaṃ śrutvā mayā tava senāyāṃ vicarato mālavarāja indravarmāṇaḥ aśvatthāmā-nāmase vikhyātaḥ gajarājaḥ, ya airāvata-samaḥ śaktimān, yuddhe parākrameṇa hatas tataḥ droṇācārya-samīpaṃ gatvā proktam— ‘brahman! aśvatthāmā hataḥ; idānīṃ yuddhāt nivartasva’ iti | kintu puruṣa-pravaro droṇo mama vacasi niścayena na viśvasiti”
సంజయుడు అన్నాడు—ఇద్దరూ ఇలా సంభాషించుకుంటుండగా భీమసేనుడు పలికాడు—“మహారాజా! మహాత్ముడు ద్రోణుని వధించుటకు ఉపాయమని విని, మీ సేనలో సంచరించే మాలవ రాజు ఇంద్రవర్మునకు చెందిన ‘అశ్వత్థామ’ అనే పేరుతో ప్రసిద్ధి పొందిన, ఐరావతసమాన బలవంతమైన గజరాజును నేను యుద్ధంలో పరాక్రమించి సంహరించాను. ఆపై ద్రోణాచార్యుని దగ్గరకు వెళ్లి—‘బ్రాహ్మణా! అశ్వత్థామ హతుడయ్యాడు; ఇక యుద్ధం నుండి విరమించండి’ అని చెప్పాను. అయినా పురుషశ్రేష్ఠుడైన ద్రోణుడు నా మాటలను నిశ్చయంగా నమ్మలేదు।”
संजय उवाच
The passage highlights the ethical tension between battlefield necessity and truthfulness: a tactical statement is crafted to break an invincible warrior’s resolve, showing how war can pressure even righteous agents into morally ambiguous means, and how intention and consequence collide with dharma.
Bhima reports that, to enable Drona’s fall, he killed an elephant named ‘Ashvatthama’ (belonging to Malava king Indravarma) and then told Drona that ‘Ashvatthama is slain,’ urging him to withdraw. Drona, however, does not accept Bhima’s claim as true.