Previous Verse
Next Verse

Shloka 43

अध्याय 91: अरिष्ट-लक्षण, मृत्यु-संस्कार, पाशुपत-धारणा तथा ओङ्कार-उपासना

द्वादशाध्यात्ममित्येवं योगधारणमुच्यते शतमर्धशतं वापि धारणां मूर्ध्नि धारयेत्

dvādaśādhyātmamityevaṃ yogadhāraṇamucyate śatamardhaśataṃ vāpi dhāraṇāṃ mūrdhni dhārayet

ఇలా ద్వాదశ ఆధ్యాత్మిక నియమాల ఆధారమైనదే యోగధారణ అని చెప్పబడింది. సాధకుడు శిరోమణి (సహస్రార) వద్ద ఈ ఏకాగ్రతను వంద లెక్కలు గానీ, యాభై లెక్కలు గానీ స్థిరంగా నిలుపుకోవాలి।

द्वादश (dvādaśa)twelvefold
द्वादश (dvādaśa):
अध्यात्मम् (adhyātmam)pertaining to the inner Self/spiritual interiority
अध्यात्मम् (adhyātmam):
इति (iti)thus
इति (iti):
एवम् (evam)in this manner
एवम् (evam):
योग-धारणम् (yoga-dhāraṇam)yogic concentration/retentive fixation
योग-धारणम् (yoga-dhāraṇam):
उच्यते (ucyate)is said/called
उच्यते (ucyate):
शतम् (śatam)one hundred
शतम् (śatam):
अर्ध-शतम् (ardha-śatam)fifty
अर्ध-शतम् (ardha-śatam):
वा अपि (vā api)or even
वा अपि (vā api):
धारणाम् (dhāraṇām)the act/state of concentration
धारणाम् (dhāraṇām):
मूर्ध्नि (mūrdhni)at the crown/top of the head
मूर्ध्नि (mūrdhni):
धारयेत् (dhārayet)one should hold/sustain.
धारयेत् (dhārayet):

Suta Goswami (narrating Shiva’s yogic teaching within the Linga Purana’s discourse)