Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

ययातिना पूरौ राज्याभिषेकः, दिक्प्रदानं, तृष्णा-वैराग्योपदेशः, वनप्रवेशः च

यो ऽसौ प्राणान्तिको रोगस् तां तृष्णां त्यजतः सुखम् जीर्यन्ति जीर्यतः केशा दन्ता जीर्यन्ति जीर्यतः

yo 'sau prāṇāntiko rogas tāṃ tṛṣṇāṃ tyajataḥ sukham jīryanti jīryataḥ keśā dantā jīryanti jīryataḥ

ఆ తృష్ణ ప్రాణాంతక రోగం; దానిని త్యజించినవానికి సుఖశాంతి కలుగుతుంది. కాలంతో జుట్టు జీర్ణమవుతుంది; కాలంతో పళ్ళూ జీర్ణమవుతాయి—జీర్ణతతో అన్నీ జీర్ణమవుతాయి.

yaḥwhich
yaḥ:
asauindeed/that very
asau:
prāṇāntikaḥending in the loss of life, life-terminating
prāṇāntikaḥ:
rogaḥdisease
rogaḥ:
tāmthat
tām:
tṛṣṇāmthirst/craving
tṛṣṇām:
tyajataḥof one who abandons
tyajataḥ:
sukhamhappiness, ease, peace
sukham:
jīryantithey decay/age
jīryanti:
jīryataḥas (one/it) ages, with aging
jīryataḥ:
keśāḥhairs
keśāḥ:
dantāḥteeth
dantāḥ:
api (implied)also
api (implied):
sarvam (implied)everything
sarvam (implied):

Suta Goswami (narrating teachings within the Purva-Bhaga context to the sages of Naimisharanya)