देवादिसृष्टिकथनम् (वसिष्ठशोकः, पराशरजन्म, एकलिङ्गपूजा, रुद्रदर्शनम्)
आत्मनो यद्धि कथितम् अप्यर्धमिति पण्डितैः तदप्यत्र मृषा ह्यासीद् गतः शक्तिरहं स्थिता
ātmano yaddhi kathitam apyardhamiti paṇḍitaiḥ tadapyatra mṛṣā hyāsīd gataḥ śaktirahaṃ sthitā
పండితులు ఆత్మవృత్తాంతంలో ‘అర్ధం’ అని చెప్పినదీ ఇక్కడ మిథ్యగా తేలింది; శక్తి వెళ్లలేదు—నేనే ఇక్కడ స్థిరంగా, అవిచల శక్తిరూపంగా నిలిచియున్నాను।
Śakti (as the speaking power within the narrative, framed by Sūta’s narration)