Next Verse

Shloka 1

Svāyambhuva Lineage to Dakṣa; Pṛthu’s Devotion; Pāśupata Saṃnyāsa; Dakṣa–Satī Episode

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे द्वादशो ऽध्यायः सूत उवाच प्रियव्रतोत्तानपादौ मनोः स्वायंभुवस्य तु / धर्मज्ञौ सुमहावीर्यौ शतरूपा व्यजीजनत्

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge dvādaśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca priyavratottānapādau manoḥ svāyaṃbhuvasya tu / dharmajñau sumahāvīryau śatarūpā vyajījanat

ఇట్లు శ్రీకూర్మపురాణం షట్సాహస్రీ సంహిత పూర్వవిభాగంలో ద్వాదశ అధ్యాయం సమాప్తమైంది. సూతుడు పలికెను—స్వాయంభువ మనువునుండి శతరూపా ప్రియవ్రతుడు మరియు ఉత్తానపాదుడిని కనెను; వారు ఇద్దరూ ధర్మజ్ఞులు, మహావీర్యవంతులు.

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय, इत्यादि-समाप्तिसूचक (quotative/closure particle)
श्रीकूर्मपुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्रीकूर्मपुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री + कूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति (Locative/7th), एकवचन; कर्मधारय: श्रीमत् कूर्मपुराणम्
षट्साहस्त्र्याम्in the Ṣaṭsāhastrī (six-thousand section)
षट्साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट् + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास: षट्साहस्त्री (six-thousand [verses] collection)
संहितायाम्in the compendium (saṃhitā)
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति, एकवचन
पूर्वविभागेin the first section
पूर्वविभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष: पूर्वः विभागः (earlier division)
द्वादशःtwelfth
द्वादशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वादश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; अध्यायस्य विशेषणम् (ordinal usage)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
सूतःSūta
सूतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्रियव्रत-उत्तानपादौPriyavrata and Uttānapāda
प्रियव्रत-उत्तानपादौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रियव्रत + उत्तानपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, द्विवचन; इतरेतर-द्वन्द्व: प्रियव्रतश्च उत्तानपादश्च
मनोःof Manu
मनोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootमनु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति, एकवचन
स्वायंभुवस्यSvāyambhuva (self-born)
स्वायंभुवस्य:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वायंभुव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति, एकवचन; मनोः विशेषणम्
तुindeed; but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, अवधान/विरोधार्थक (particle: but/indeed)
धर्मज्ञौtwo knowers of dharma
धर्मज्ञौ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधर्म + ज्ञ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, द्विवचन; तत्पुरुष: धर्मं जानाति (knower of dharma)
सुमहावीर्यौof very great prowess
सुमहावीर्यौ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + महा + वीर्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, द्विवचन; कर्मधारय: सु-महा-वीर्य (very great in valor/power)
शतरूपाŚatarūpā
शतरूपा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशतरूपा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
व्यजीजनत्bore; gave birth to
व्यजीजनत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + जन् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Sūta

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: vira

K
Kūrma Purāṇa
S
Sūta
S
Svāyambhuva Manu
Ś
Śatarūpā
P
Priyavrata
U
Uttānapāda

FAQs

This verse is primarily genealogical, establishing a dharma-rooted royal lineage; it does not directly teach Ātman-doctrine, but it frames dharma as the guiding principle through which higher spiritual teachings (elsewhere in the Purāṇa) are approached.

No explicit yoga practice is described in this verse; its focus is on dharma-knowledge and heroic capacity in righteous rulers, a common Purāṇic foundation for later instructions on vows, worship, and yogic discipline.

It does not directly address Śiva–Viṣṇu unity; it functions as narrative scaffolding in the Pūrvabhāga, preparing the broader Purāṇic context in which synthesis themes appear more explicitly in other sections.