Previous Verse
Next Verse

Shloka 30

Trivakrā’s Transformation and the Breaking of Kaṁsa’s Bow

Mathurā-līlā Prelude

अदर्शनं स्वशिरस: प्रतिरूपे च सत्यपि । असत्यपि द्वितीये च द्वैरूप्यं ज्योतिषां तथा ॥ २८ ॥ छिद्रप्रतीतिश्छायायां प्राणघोषानुपश्रुति: । स्वर्णप्रतीतिर्वृक्षेषु स्वपदानामदर्शनम् ॥ २९ ॥ स्वप्ने प्रेतपरिष्वङ्ग: खरयानं विषादनम् । यायान्नलदमाल्येकस्तैलाभ्यक्तो दिगम्बर: ॥ ३० ॥ अन्यानि चेत्थं भूतानि स्वप्नजागरितानि च । पश्यन् मरणसन्त्रस्तो निद्रां लेभे न चिन्तया ॥ ३१ ॥

adarśanaṁ sva-śirasaḥ pratirūpe ca saty api asaty api dvitīye ca dvai-rūpyaṁ jyotiṣāṁ tathā

స్వప్నంలో అతడు భూతాల ఆలింగనం, గాడిదపై ప్రయాణం, విషపానం చూశాడు; అలాగే నూనె పూసుకొని నగ్నంగా, నలద పుష్పమాల ధరించిన ఒక మనిషి వెళ్తున్నట్లు చూశాడు. ఈ స్వప్నదృశ్యాలు కంసుడి మరణభయాన్ని మరింత పెంచాయి.

स्वप्नेin a dream
स्वप्ने:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootस्वप्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (Locative), एकवचन
प्रेतपरिष्वङ्गःembrace by a ghost
प्रेतपरिष्वङ्गः:
कर्ता/विषय (Phenomenon listed)
TypeNoun
Rootप्रेत + परिष्वङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (प्रेतस्य परिष्वङ्गः)
खरयानम्riding a donkey
खरयानम्:
कर्ता/विषय (Phenomenon listed)
TypeNoun
Rootखर + यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (खरस्य यानम्)
विषादनम्dejection
विषादनम्:
कर्ता/विषय (Phenomenon listed)
TypeNoun
Rootविषादन (प्रातिपदिक; √सद्/√षद् caus? here as noun)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
यायात्would go
यायात्:
क्रिया (Main verb; ‘would go/should go’)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
नलदमाल्येकःalone with a nard-garland
नलदमाल्येकः:
कर्ता-विशेषण (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootनलद + माल्य + एक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः (नलदस्य माल्यम्; तेन एकः = alone with nard-garland)
तैलाभ्यक्तःsmeared with oil
तैलाभ्यक्तः:
कर्ता-विशेषण (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootतैल + अभ्यक्त (प्रातिपदिक; √अञ्ज् धातोः क्त, अभि-उपसर्ग)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; षष्ठी-तत्पुरुषः (तैलेन अभ्यक्तः = anointed with oil)
दिगम्बरःnaked (sky-clad)
दिगम्बरः:
कर्ता-विशेषण (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootदिक् + अम्बर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (दिशः अम्बरं यस्य = having the quarters as garment)

FAQs

It explains that perception can be misleading—things may exist yet not be seen, or seem to exist though absent—showing how māyā confuses the mind and senses.

To show Parīkṣit Mahārāja that the world’s appearances can be unreliable, and that one should seek truth beyond sensory confusion.

Do not make life-decisions only from appearances; verify, reflect, and anchor the mind in sādhana and scriptural wisdom to avoid being driven by भ्रम (misconception).