Previous Verse
Next Verse

Shloka 2

Gopī-gīta Aftermath: Kṛṣṇa Returns and Explains Divine Non-Reciprocation

Rāsa-līlā Dialogue

तासामाविरभूच्छौरि: स्मयमानमुखाम्बुज: । पीताम्बरधर: स्रग्वी साक्षान्मन्मथमन्मथ: ॥ २ ॥

tāsām āvirabhūc chauriḥ smayamāna-mukhāmbujaḥ pītāmbara-dharaḥ sragvī sākṣān manmatha-manmathaḥ

అప్పుడు శౌరి శ్రీకృష్ణుడు చిరునవ్వుతో కమలముఖంతో, పీతాంబరం ధరించి, పుష్పమాల ధరించినవాడై గోపికల ముందర ప్రత్యక్షమయ్యాడు—కామదేవుని మనసునూ మోహింపజేసే సాక్షాత్తు।

तासाम्of them
तासाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th case), बहुवचन; pronoun
आविरभूत्appeared
आविरभूत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआविर् + भू (धातु)
Formलुङ् (Aorist), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
शौरिःŚauri (Kṛṣṇa)
शौरिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशौरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; epithet of Kṛṣṇa
स्मयमान-मुख-अम्बुजःwhose lotus-like face was smiling
स्मयमान-मुख-अम्बुजः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्मयमान (कृदन्त; स्मि/स्मय् धातु) + मुख (प्रातिपदिक) + अम्बुज (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमास: स्मयमानं मुखं यस्य तत्; मुखाम्बुज इति कर्मधारय-तत्पुरुष (मुखम् एव अम्बुजम्); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शौरिः इति विशेषण
पीताम्बर-धरःwearing yellow garments
पीताम्बर-धरः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपीत (प्रातिपदिक) + अम्बर (प्रातिपदिक) + धर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास: पीतम् अम्बरम् (कर्मधारय) + धरः (उपपद-तत्पुरुष: अम्बरं धरति); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शौरिः इति विशेषण
स्रग्वीgarlanded
स्रग्वी:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्रग्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; स्रक् (माला) अस्य अस्ति इति (possessor adjective)
साक्षात्directly, manifestly
साक्षात्:
Adhikarana (अधिकरण/रीति)
TypeIndeclinable
Rootसाक्षात् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण/निपात (indeclinable: directly, manifestly)
मन्मथ-मन्मथःthe Cupid of Cupids
मन्मथ-मन्मथः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमन्मथ (प्रातिपदिक) + मन्मथ (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारयसमास (उपमान-उपमेयभाव): मन्मथानां मन्मथः; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शौरिः इति विशेषण
Ś
Śrī Kṛṣṇa (Śauri)
G
Gopīs
M
Manmatha (Cupid)

FAQs

This verse describes Kṛṣṇa appearing with a smiling lotus face, yellow garments, and a garland—so captivating that He is called the enchanter of even Cupid.

In the flow of the rāsa-līlā narrative, Kṛṣṇa reveals Himself to the gopīs to intensify and reciprocate their devotion, drawing their hearts fully toward Him.

It points the mind toward a higher attraction: cultivating remembrance of Kṛṣṇa helps redirect worldly desires into devotion and inner steadiness.