Previous Verse
Next Verse

Shloka 8

Bali Liberated, Prahlāda Blessed, and Vāmana Accepted as Universal Protector

चित्रं तवेहितमहोऽमितयोगमाया- लीलाविसृष्टभुवनस्य विशारदस्य । सर्वात्मन: समद‍ृशोऽविषम: स्वभावो भक्तप्रियो यदसि कल्पतरुस्वभाव: ॥ ८ ॥

citraṁ tavehitam aho ’mita-yoga-māyā- līlā-visṛṣṭa-bhuvanasya viśāradasya sarvātmanaḥ samadṛśo ’viṣamaḥ svabhāvo bhakta-priyo yad asi kalpataru-svabhāvaḥ

హే ప్రభూ! నీ లీలలు ఆశ్చర్యకరమైనవి. నీ అమితమైన అచింత్య యోగమాయా శక్తిచేత విశ్వములు సృష్టింపబడ్డవి; దాని ప్రతిబింబముగా భౌతిక మాయా శక్తి ప్రదర్శితమైంది. నీవు సర్వాత్ముడవై అందరినీ సమదృష్టితో చూచుచున్నావు; అయినా భక్తులను ప్రత్యేకంగా అనుగ్రహిస్తావు. ఇది పక్షపాతము కాదు—నీవు కల్పతరువులా ప్రతి ఒక్కరి ఆకాంక్ష ప్రకారం ఫలమిచ్చే స్వభావముగలవాడవు।

चित्रम्wonderful
चित्रम्:
Predicative (विधेय)
TypeAdjective
Rootचित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; वाक्ये विधेय-विशेषणम्
तवyour
तव:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
ईहितम्act, intention, deed
ईहितम्:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootईहित (कृदन्त, √ईह्)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कृदन्तः क्त (PPP)
अहोah! indeed
अहो:
Bhāva (भाव)
TypeIndeclinable
Rootअहो (अव्यय)
Formविस्मयार्थक-अव्यय (exclamation)
अमित-योग-माया-लीला-विसृष्ट-भुवनस्यof (you) whose worlds are manifested by limitless yogic-māyā play
अमित-योग-माया-लीला-विसृष्ट-भुवनस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअमित (प्रातिपदिक) + योग (प्रातिपदिक) + माया (प्रातिपदिक) + लीला (प्रातिपदिक) + विसृष्ट (कृदन्त, √सृज् with वि-) + भुवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषसमासः (अमिता योगमाया, तया लीला, तया विसृष्टं भुवनं यस्य)
विशारदस्यof the expert/skillful one
विशारदस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootविशारद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (पूर्वस्य षष्ठीसम्बन्धे)
सर्व-आत्मनःof the soul of all
सर्व-आत्मनः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; समासः कर्मधारय/तत्पुरुषः (सर्वेषां आत्मा)
सम-दृशःequal-visioned
सम-दृशः:
Predicative (विधेय)
TypeAdjective
Rootसम (प्रातिपदिक) + दृश् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (समः दृशः = equal-seeing)
अविषमःnot partial/unequal
अविषमः:
Predicative (विधेय)
TypeAdjective
Rootअविषम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
स्वभावःnature
स्वभावः:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootस्वभाव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
भक्त-प्रियःdear to devotees
भक्त-प्रियः:
Predicative (विधेय)
TypeAdjective
Rootभक्त (प्रातिपदिक) + प्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (भक्तानां प्रियः / भक्तेषु प्रियः)
यत्since/that
यत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसम्बन्धबोधक-अव्यय (relative particle)
असिyou are
असि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√अस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
कल्पतरु-स्वभावःhaving the nature of a wish-fulfilling tree
कल्पतरु-स्वभावः:
Predicative (विधेय)
TypeAdjective
Rootकल्पतरु (प्रातिपदिक) + स्वभाव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (कल्पतरुवत् स्वभावः)

The Lord says in Bhagavad-gītā (9.29) :

V
Vishnu (Hari)

FAQs

This verse says the Lord is the Self of all and sees everyone equally (sama-dṛśa), never acting with bias (aviṣama), yet He becomes especially dear to devotees because His nature is to reciprocate like a wish-fulfilling tree with those who take shelter.

In their prayers, the devas marvel that the Lord, through immeasurable yogamāyā, manifests the worlds as a divine play (līlā) and remains supremely expert—highlighting His sovereignty and the mystery of His actions.

The takeaway is to cultivate sincere devotion—regular prayer, remembrance, and ethical living—because the Bhagavatam teaches that the Lord especially reciprocates with loving surrender, even while remaining fair to all.