Previous Verse
Next Verse

Verse 2

Yagyavalkya

तदेकॆ प्राजापत्यामेवेष्टिं कुर्वन्ति। अथ वा न कुर्यात्—आग्नेय्यामेव कुर्यात्। अग्निर्हि प्राणः। प्राणमेवैतया करोति। त्रैधातवीयामेव कुर्यात्। एतयैव त्रयो धातवो यदुत सत्त्वं रजस्तम इति। “अयं ते योनिरृत्विजो यतो जातो अरोचथाः। तं जानन्नग्न आरोहाथानो वर्धया रयिम्” इत्यनेन मन्त्रेणाग्निमाजिघ्रेत्। “एष वा अग्नेर्योनिर्यः प्राणं गच्छ स्वां योनिं गच्छ स्वाहा” इत्येवमेवैतदाह॥२॥

तत् । एके । प्राजापत्याम् । एव । इष्टिम् । कुर्वन्ति । अथ । वा । न । कुर्यात् । आग्नेय्याम् । एव । कुर्यात् । अग्निः । हि । प्राणः । प्राणम् । एव । एतया । करोति । त्रैधातवीयाम् । एव । कुर्यात् । एतया । एव । त्रयः । धातवः । यत्-उत । सत्त्वम् । रजः । तमः । इति । अयम् । ते । योनिः । ऋत्विजः । यतः । जातः । अरोचथाः । तम् । जानन् । अग्ने । आरोह । अथ । नः । वर्धय । रयिम् । इति । अनेन । मन्त्रेण । अग्निम् । आजिघ्रेत् । एषः । वा । अग्नेः । योनिः । यः । प्राणम् । गच्छ । स्वाम् । योनिम् । गच्छ । स्वाहा । इति । एवम् । एव । एतत् । आह ॥२॥

tad eke prājāpatyām eveṣṭiṃ kurvanti. atha vā na kuryāt—āgneyyām eva kuryāt. agnir hi prāṇaḥ. prāṇam evaitayā karoti. traidhātavīyām eva kuryāt. etayaiva trayo dhātavo yad uta sattvaṃ rajas tama iti. “ayaṃ te yonir ṛtvijo yato jāto arocathāḥ. taṃ jānann agna ārohāthāno vardhayā rayim” ity anena mantreṇāgnim ājighret. “eṣa vā agner yonir yaḥ prāṇaṃ gaccha svāṃ yoniṃ gaccha svāhā” ity evam evaitad āha.||2||

சிலர் பிராஜாபத்ய இஷ்டியையே செய்கிறார்கள். அல்லது அதைச் செய்யாமல் ஆக்நேய இஷ்டியை மட்டும் செய்யலாம். ஏனெனில் அக்னியே பிராணன்; இந்தச் செய்கையால் பிராணனையே நிறுவுகிறான். த்ரைதாதவீய கர்மமே செய்ய வேண்டும்; இதனால் சத்த்வம், ரஜஸ், தமஸ் எனும் மூன்று தாதுக்கள்/குணங்கள் முறையாக அணுகப்படுகின்றன. “அயம் தே யோனிர்ருத்விஜோ யதோ ஜாதோ அரோசதாஃ। தம் ஜானன்னக்ன ஆரோஹாதானோ வர்தயா ரயிம்” என்ற மந்திரத்தால் அக்னியை ஆ஘்ராணம் (வாசனைப் பெறுதல்) செய்ய வேண்டும். பின்னர்—“இதுவே அக்னியின் யோனி; ஓ பிராணா, செல்; உன் சொந்த யோனிக்குச் செல்—ஸ்வாஹா” என்று கூற வேண்டும். இவ்வாறே சொல்லப்பட்டுள்ளது.

Some perform precisely the Prajāpati-offering (iṣṭi). Or one may omit it and perform only the Agni-offering. For Agni indeed is the vital breath (prāṇa); by this one establishes (or ‘makes’) prāṇa itself. One should perform only the Traidhātavīya rite; by this, indeed, the three constituents—namely sattva, rajas, and tamas—are (ritually) addressed. With the mantra, “This is your womb, O priests, from which, when born, you shone forth; knowing that, O Agni, ascend it; then increase our wealth,” one should smell (inhale the scent of) the fire. (And one says:) “This indeed is Agni’s womb: O prāṇa, go; go to your own source—svāhā.” Thus, indeed, it is said.

Internalization of yajña; prāṇa–agni identity; guṇa-traya (sattva/rajas/tamas)Mahavakya: Indirect: ritual is subordinated to knowledge; prepares the mind for mahāvākya inquiry by shifting from karma to jñāna.YajurŚukla (Vājasaneyī) ShakhaChandas: Prose (with embedded Vedic mantra quotations)