Previous Verse
Next Verse

Shloka 66

सुन्दरकाण्डे अष्टपञ्चाशः सर्गः

हनुमद्वृत्तान्तकथनम्, सीताभिज्ञान-प्रदानम्, लङ्कादाह-वर्णनम्

वित्रस्तां परमोद्विग्नां वीक्षमाणां ततस्ततः।त्राणं किञ्चिदपश्यन्तीं वेपमानां तपस्विनीम्।।।।तामुवाच दशग्रीवस्सीतां परमदुःखिताम्।अवाक्चिराः प्रपतितो बहुमन्यस्व मामिति।।।।

vitrastāṃ paramodvignāṃ vīkṣamāṇāṃ tatastataḥ |

trāṇaṃ kiñcid apaśyantīṃ vepamānāṃ tapasvinīm ||

tām uvāca daśagrīvaḥ sītāṃ paramaduḥkhitām |

avākcirāḥ prapatito bahumanyasva mām iti ||

சீதை அச்சத்தால் நடுங்கி, மிகுந்த கலக்கத்துடன் எங்கும் எங்கும் நோக்கி, எந்தச் சரணமும் காணாமல், தவவழியில் நிலைத்தவளாய் கம்பித்துக் கொண்டிருந்தாள். அப்போது தசக்ரீவன் ராவணன் தலை தாழ்த்தி, மிகுந்த துயருற்ற சீதையிடம் கூறினான்— “என்னை நம்பு; எனக்கு மரியாதை செய்.”

वित्रस्ताम्terrified
वित्रस्ताम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeAdjective
Rootवि-त्रस् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्तान्त विशेषण
परमोद्विग्नाम्greatly distressed
परमोद्विग्नाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम + उद्विग्न (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः
वीक्षमाणाम्looking
वीक्षमाणाम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeVerb
Root√ईक्ष्/√वीक्ष् (धातु) + शानच् (कृदन्त)
Formशानच्-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
ततःhere
ततः:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; दिश/स्थान-परिवर्तनार्थ (from there)
ततःand there
ततः:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; पुनरुक्त्या ‘here and there’
त्राणम्protection
त्राणम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootत्राण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
किञ्चित्any
किञ्चित्:
Visheshana (विशेषण/Quantifier)
TypeIndeclinable
Rootकिञ्चित् (सर्वनाम/अव्ययवत्)
Formअव्ययवत् प्रयोग; प्रमाण-न्यूनता (even a little/any)
अपश्यन्तीम्not seeing
अपश्यन्तीम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeVerb
Rootअ-√पश्/√दृश् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; नकारार्थे उपसर्ग ‘अ’
वेपमानाम्trembling
वेपमानाम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeVerb
Root√वेप् (धातु) + शानच् (कृदन्त)
Formशानच्-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
तपस्विनीम्the ascetic woman
तपस्विनीम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
ताम्to her
ताम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
दशग्रीवःthe ten-necked (Ravana)
दशग्रीवः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootदश (प्रातिपदिक) + ग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः: ‘दश ग्रीवाः यस्य’ (epithet of Ravana)
सीताम्Sita
सीताम्:
Karma (कर्म/Object-apposition)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ताम् इत्यस्य अपपद-सम्बन्धे
परमदुःखिताम्utterly sorrowful
परमदुःखिताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम + दुःखित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अवाक्शिराःwith head bowed
अवाक्शिराः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअवाक् (अव्यय/प्रातिपदिक) + शिरस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः: ‘अवाक् शिरः यस्य’ (with head bent down)
प्रपतितःhaving fallen/prostrated
प्रपतितः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeVerb
Rootप्र-√पत् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (नम्रतया) ‘having fallen down’
बहुमन्यस्वhonor / esteem
बहुमन्यस्व:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootबहु-√मन् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; आत्मनेपद
माम्me
माम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
इतिthus
इति:
Vakyartha-dyotaka (वाक्यार्थ-द्योतक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; वाक्य-समाप्ति/उद्धरण-चिह्न (quotative particle)

"Sita was full of fear and worry, looked here and there without any protector to pacify. She was trembling in fear. To that Sita, the ten-headed Ravana bent his head down and said, 'trust me and respect me'.

S
Sītā
R
Rāvaṇa (Daśagrīva)

FAQs

The verse contrasts false persuasion with true dharma: coercive power tries to mimic humility, but dharma requires consent, protection of the innocent, and truthfulness in intent.

Rāvaṇa approaches Sītā in captivity; she is frightened and searching for safety, and he attempts to win compliance through feigned deference.

Sītā’s inner discipline (tapas) and resilience under fear, refusing to collapse morally even when physically unprotected.