Adhyaya 85 — The Gods’ Hymn to the Goddess and the Emergence of Kaushiki; Shumbha Sends His Envoy
या साम्प्रतं चोद्धतदैत्यतापितैरस्माभिरीशा च सुरैर्नमस्यते ।
या च स्मृता तत्क्षणमेव हन्ति नः सर्वापदो भक्तिविनम्रकूर्तिभिः ॥
yā sāmprataṃ coddhatadaityatāpitair asmābhir īśā ca surair namasyate / yā ca smṛtā tatkṣaṇam eva hanti naḥ sarvāpado bhaktivinamrakamūrtibhiḥ
அகந்தை கொண்ட தைத்யர்களால் நாம் துன்புறும் இந்நேரத்தில், இப்போது நாமும் தேவர்களும் வணங்கும் அந்த தேவி—நினைவு மட்டும் வந்த உடனே அதே கணத்தில் எமது எல்லாத் துன்பங்களையும் அழிக்கிறாள்; பக்தியால் வணங்கித் தாழ்ந்தோர்க்கு அவள் அருள்புரிகிறாள்।