जापक–इक्ष्वाकु–सत्यविवादः
The Jāpaka, Ikṣvāku, and the Dispute on Truth and Merit
अपि चात्र माल्याभरणवत्त्रा भ्यड्डनित्योप भोग- नृत्यगीतवादित्रश्नुतिसुखनयनाभिरामदर्शनानां प्राप्तिर्भ- क्ष्यभोज्यलेह्पेयचोष्याणाम भ्यवहार्याणां विविधाना-मुपभोग: । स्वविहारसंतोष: कामसुखा-वाप्तिरिति,इसके सिवा इस गृहस्थ-आश्रममें फूलोंकी माला, नाना प्रकारके आभूषण, वस्त्र, अंगराग (तेल-उबटन), नित्य उपभोगकी वस्तु, नृत्य, गीत, वाद्य, श्रवणसुखद शब्द और नयनाभिराम रूपके दर्शनकी भी प्राप्ति होती है। भक्ष्य, भोज्य, लेह, पेय और चोष्यरूप नानाप्रकारके भोजनसम्बन्धी पदार्थ खाने-पीनेको भी मिलते हैं। अपने उद्यानमें घूमने- फिरनेका आनन्द प्राप्त होता है और कामसुखकी भी उपलब्धि होती है
bharadvāja uvāca | api cātra mālyābharaṇa-vastrāṅga-rāgā nityopabhoga-nṛtya-gīta-vāditra-śruti-sukha-nayanābhirāma-darśanānāṃ prāptir bhakṣya-bhojya-lehya-peya-coṣyāṇām abhyavahāryāṇāṃ vividhānām upabhogaḥ | sva-vihāra-santoṣaḥ kāma-sukhāvāptir iti |
பரத்வாஜர் கூறினார்—மேலும், இல்லற நிலையிலே மலர்மாலைகள், பலவகை அணிகலன்கள், சிறந்த ஆடைகள், மணமிகு அங்கராகங்கள் (எண்ணெய்-உபட்டணம்) ஆகியவை கிடைக்கின்றன; தினந்தோறும் அனுபவிக்கத் தக்க நடனம், பாடல், வாத்தியங்கள் ஆகிய இன்பங்களும் உண்டு; செவிக்கு இனிய ஒலிகளும், கண்ணுக்கு இனிய வடிவங்களின் தரிசனமும் கிடைக்கும். மென்று உண்ணும், உண்டு விழுங்கும், நக்கி உண்ணும், குடிக்கும், சப்பி உறிஞ்சும் வகையிலான பலவகை உணவுப்பொருட்களையும் அனுபவிக்கலாம். தன் தோட்டங்களில் உலாவும் திருப்தியும், காமசுகத்தின் அடைவும் கூட உண்டு.
भरद्वाज उवाच
The verse catalogs the comforts and sensory attractions available in the gṛhastha-āśrama—luxury, entertainment, rich foods, and sexual pleasure—implicitly highlighting why discipline and dharma are necessary: these legitimate enjoyments can also become sources of attachment if pursued without restraint.
In Śānti Parva’s discourse on conduct and life-stages, Bharadvāja is describing the householder’s mode of life, emphasizing the readily available pleasures and amenities that characterize domestic prosperity.