देवादिसृष्टिकथनम् (वसिष्ठशोकः, पराशरजन्म, एकलिङ्गपूजा, रुद्रदर्शनम्)
तदाह पौत्रं धर्मज्ञो वसिष्ठो मुनिभिर् वृतः अलम् अत्यन्तकोपेन तात मन्युमिमं जहि
tadāha pautraṃ dharmajño vasiṣṭho munibhir vṛtaḥ alam atyantakopena tāta manyumimaṃ jahi
அப்போது முனிவர்களால் சூழப்பட்ட தர்மஞானி வசிஷ்டர் தம் பேரனிடம் கூறினார்—“குழந்தையே, இந்த மிகுதியான கோபம் போதும்; இந்த சினத்தை விட்டுவிடு।”
Vasiṣṭha (within Sūta’s narration)