Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

प्रलय-तत्त्वलयः, नीललोहित-रुद्रः, अष्टमूर्तिस्तवः, एवं ब्रह्मणो वैराग्यम्

अहङ्कारमनुप्राप्य प्रलीनास्तत्क्षणादहो अभिमानस्तदा तत्र महान्तं व्याप्य वै क्षणात्

ahaṅkāramanuprāpya pralīnāstatkṣaṇādaho abhimānastadā tatra mahāntaṃ vyāpya vai kṣaṇāt

அஹங்காரத்தை அடைந்தவுடன் அவை அந்தக் கணமே அதில் லயமடைந்தன. அங்கேயே அபிமானம் ஒரு கணத்தில் மகத் தத்துவத்தை வியாபித்தது।

अहङ्कारम्the ego-principle (ahaṅkāra-tattva)
अहङ्कारम्:
अनुप्राप्यhaving reached/attained
अनुप्राप्य:
प्रलीनाःdissolved/merged
प्रलीनाः:
तत्क्षणात्at that very moment
तत्क्षणात्:
अहोindeed/alas (exclamation)
अहो:
अभिमानःself-identification, possessive ‘I’-sense
अभिमानः:
तदाthen
तदा:
तत्रthere/in that principle
तत्र:
महान्तम्Mahat, cosmic intellect (buddhi-tattva)
महान्तम्:
व्याप्यpervading
व्याप्य:
वैindeed
वै:
क्षणात्in an instant.
क्षणात्:

Sūta Gosvāmin (narrating the sṛṣṭi-tattva sequence to the sages of Naimiṣāraṇya)