Bhārgava Rāma at Māhiṣmatī: Narmadā-stuti and the Challenge to Kārttavīryārjuna
इति श्रीब्रहामाण्डे महापुराणे वायुप्रोक्ते मध्यभागे तृतीय उपोद्धातपादे भर्गवचरिते सप्तत्रिंशत्तमो ऽध्यायः // ३७// वसिष्ठ उवाच अन्तर्द्धानं गते कृष्णे रामस्तु सुमहायशाः / समुद्रिक्तमथात्मानं मेने कृष्णानुभावतः
iti śrībrahāmāṇḍe mahāpurāṇe vāyuprokte madhyabhāge tṛtīya upoddhātapāde bhargavacarite saptatriṃśattamo 'dhyāyaḥ // 37// vasiṣṭha uvāca antarddhānaṃ gate kṛṣṇe rāmastu sumahāyaśāḥ / samudriktamathātmānaṃ mene kṛṣṇānubhāvataḥ
இவ்வாறு ஸ்ரீபிரஹ்மாண்ட மகாபுராணம் (வாயு உரைத்தது) நடுப்பகுதியின் மூன்றாம் உபோதாதபாதத்தில் பார்கவசரிதத்தின் முப்பத்தேழாம் அதிகாரம். வசிஷ்டர் கூறினார்—கிருஷ்ணன் மறைந்தபின், மிகப் புகழ்மிக்க ராமன் கிருஷ்ணனின் தாக்கத்தால் தன்னை மிகுந்த உந்துதலுடன் இருப்பதாக எண்ணினான்.