Reṇukā-vilāpa and the Aftermath of Jamadagni’s Slaying (अर्जुनोपाख्यान-प्रसङ्गः)
तावत्तदन्तिकं रामः समभ्येत्याश्रुलोचनः / रुदतीमलमंबेति सांत्वयामास मातरम्
tāvattadantikaṃ rāmaḥ samabhyetyāśrulocanaḥ / rudatīmalamaṃbeti sāṃtvayāmāsa mātaram
அப்பொழுது கண்ணீர் மல்கிய கண்களுடன் ராமர் அவள் அருகில் சென்று, அழுதுகொண்டிருந்த தாயை 'அம்மா, போதும்' என்று கூறித் தேற்றினார்.