व्याधितान्यङ्गानन्यदोहीदुर्दोहापुत्रघ्नीनां च समविभागं रूपशतं पालयन्तस्तज्जातिकं भागं दद्युः । इति भग्नोत्षृष्टकम् ॥ कZ_०२.२९.०६ ॥
vyādhitānyaṅgān anyadohī durdohā putraghnīnāṃ ca samavibhāgaṃ rūpaśataṃ pālayantas tajjātikaṃ bhāgaṃ dadyuḥ | iti bhagnotṣṛṣṭakam
நோயுற்ற, அங்கவிகலமான, ஒழுங்கற்ற பால் தரும், கஷ்டமாக கறக்கப்படும், கன்றைக் கொல்லும் பசுக்களை சம பங்காகக் கொண்டு நூறு ரூபாய் மதிப்புள்ள அலகாகப் பராமரிப்போர், அந்த வகைக்கு உரிய பங்கை (வரி/பங்கு) செலுத்த வேண்டும்; இதை ‘பக்நோத்ஸ்ருஷ்டக’ (உடைந்த/கைவிடப்பட்ட மாடு-மந்தை) என்கிறார்கள்.
To prevent caretakers from being punished by uniform quotas when assigned poor stock, and to stop strategic dumping of bad animals into state herds.