लाभविघ्नाः कामः कोपः साध्वसं कारुण्यं ह्रीरनार्यभावो मानः सानुक्रोशता परलोकापेक्षा धार्मिकत्वमत्यागित्वं दैन्यमसूया हस्तगतावमानो दौरात्म्यमविश्वासो भयमप्रतीकारः शीतोष्णवर्षाणामाक्षम्यं मङ्गलतिथिनक्षत्रेष्टित्वमिति ॥ कZ_०९.४.२५ ॥
lābhavighnāḥ kāmaḥ kopaḥ sādhvasaṃ kāruṇyaṃ hrīr anāryabhāvo mānaḥ sānukrośatā paralokāpekṣā dhārmikatvam atyāgitvaṃ dainyam asūyā hastagatāvamāno daurātmyam aviśvāso bhayam apratīkāraḥ śītoṣṇavarṣāṇām ākṣamyaṃ maṅgalatithinakṣatreṣṭitvam iti.
லாபத்திற்கு தடைகள்—காமம், கோபம், அச்சம்/துணிவின்மை, தவறான இரக்கம், வெட்கம், அநாரிய நடத்தை, அகம்பாவம், அளவுக்கு மீறிய மென்மை/கருணை, மறுலோகப் பலன் எதிர்பார்ப்பு, காட்டுக்காகும் மதச்சார்பு, செலவிட வேண்டியதை விட்டுக்கொடுக்க மறுத்தல், தாழ்மை/வறுமை மனம், பொறாமை, பொருள் கையில் கிடைத்தபின்பும் அவமானம், தீய குணம், அவநம்பிக்கை, எதிர்வினையில்லாத பயம், குளிர்-வெப்பம்-மழையைத் தாங்காமை, மற்றும் நல்ல நாள்-நட்சத்திரங்களில் பற்றுதல்।
Because in administration, outcomes fail as often from the ruler/official’s internal weaknesses (impulse, fear, pride, misplaced pity) as from external constraints; governance requires psychological self-control as a policy tool.
An inability to spend, concede, or part with resources when strategy demands it—blocking investment, alliances, incentives, or timely concessions needed to secure larger gains.