Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

मधुवनप्रवेशः — The Vanaras Enter Madhuvana

Honey-Grove Episode

प्रीतिमन्तस्ततः सर्वे वायुपुत्रपरस्पराः।महेन्द्राद्रिं परित्यज्य पुप्लुवुः प्लवगर्षभाः।।5.61.2।।मेरुमन्दरसङ्काशा मत्ता इव महागजाः।छादयन्त इवाकाशं महाकाया महाबलाः।।5.61.3।।सभाज्यमानं भूतैस्तमात्मवन्तं महाबलम्।हनूमन्तं महावेगं वहन्त इव दृष्टिभिः।।5.61.4।।राघवे चार्थनिर्ववृत्तिं कर्तुं च परमं यशः।समाधाय समृद्धार्थाः सर्वेसिद्धिभिरुन्नता।।5.61.5।।प्रियाख्यानोन्मुखाः सर्वे सर्वे युद्धाभिनन्दिनः।सर्वे रामप्रतीकारे निश्चितार्था मनस्स्विनः।।5.61.6।।

prītimantas tataḥ sarve vāyuputra-parasparāḥ |

mahendrādriṃ parityajya pupluvuḥ plavagarṣabhāḥ ||

mēru-mandara-saṅkāśā mattā iva mahā-gajāḥ |

chādayanta ivākāśaṃ mahākāyā mahābalāḥ ||

sabhājyamānaṃ bhūtais tam ātmavantaṃ mahābalam |

hanumantaṃ mahāvegaṃ vahanta iva dṛṣṭibhiḥ ||

rāghave cārtha-nirvavṛttiṃ kartuṃ ca paramaṃ yaśaḥ |

samādhāya samṛddhārthāḥ sarve siddhibhir unnatāḥ ||

priyākhyānonmukhāḥ sarve sarve yuddhābhinandinaḥ |

sarve rāma-pratīkāre niścitārthā manasvinaḥ ||

ततः सर्वे वायुपुत्रस्य नेतृत्वे प्रीतियुक्ताः प्लवगर्षभाः महेन्द्राद्रिं परित्यज्य समुच्छ्रितवेगाः पुप्लुवुः। मेरुमन्दरसमप्रख्याः, मत्ता इव महागजाः, महाकायाः महाबलाः, प्लवनेनैवाकाशं छादयन्त इव बभूवुः। भूतैः सभाज्यमानं तं आत्मवन्तं महाबलं महावेगं हनूमन्तं ते दृष्टिभिरिव वहन्तः अनिमिषं ददृशुः। राघवस्यार्थनिर्वृत्तिं कर्तुं परमं यशश्च लब्धुं समाहितमनसः समृद्धार्थाः सिद्धिभिरुन्नताः अभवन्। सर्वे प्रियाख्यानोन्मुखाः, सर्वे युद्धाभिनन्दिनः, सर्वे रामप्रतीकारे निश्चितार्थाः मनस्विनः आसन्।

yatwhich (that grove)
yat:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
FormPronoun (सर्वनाम), Neuter (नपुंसकलिङ्ग), Accusative (द्वितीया) Singular (एकवचन); object of rakṣati
rakṣatiprotects
rakṣati:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√rakṣ (धातु)
FormLaṭ-lakāra (लट्, present), Parasmaipada (परस्मैपद), Prathama-puruṣa (प्रथमपुरुष) Singular (एकवचन)
mahāvīryaḥof great valor
mahāvīryaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmahā + vīrya (प्रातिपदिक); mahā-vīrya
FormKarmadhāraya (कर्मधारय) 'of great valor'; Masculine (पुंलिङ्ग), Nominative (प्रथमा) Singular (एकवचन); qualifies dadhimukhaḥ/kapiḥ
sadāalways
sadā:
Kāla-adhikaraṇa (काल-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootsadā (अव्यय)
FormAvyaya; adverb (क्रियाविशेषण) of time
dadhimukhaḥDadhimukha
dadhimukhaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootdadhimukha (प्रातिपदिक)
FormKarmadhāraya (कर्मधारय) proper name; Masculine (पुंलिङ्ग), Nominative (प्रथमा) Singular (एकवचन)
kapiḥthe monkey
kapiḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootkapi (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (प्रथमा) Singular (एकवचन); apposition to dadhimukhaḥ
mātulaḥmaternal uncle
mātulaḥ:
Sāmānādhikaraṇa (सामानाधिकरण)
TypeNoun
Rootmātula (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (प्रथमा) Singular (एकवचन); predicate/apposition
kapimukhyasyaof the monkey-chief
kapimukhyasya:
Ṣaṣṭhī-sambandha (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootkapi + mukhya (प्रातिपदिक); kapi-mukhya
FormTatpuruṣa (तत्पुरुष) 'chief of monkeys'; Masculine (पुंलिङ्ग), Genitive (षष्ठी) Singular (एकवचन)
sugrīvasyaof Sugriva
sugrīvasya:
Ṣaṣṭhī-sambandha (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootsugrīva (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Genitive (षष्ठी) Singular (एकवचन)
mahātmanaḥof the great-souled (one)
mahātmanaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmahā + ātman (प्रातिपदिक); mahā-ātman
FormKarmadhāraya (कर्मधारय) 'great-souled'; Masculine (पुंलिङ्ग), Genitive (षष्ठी) Singular (एकवचन); qualifies sugrīvasya

Thereafter led by Hanuman, all the vanaras left Mahendra mountain and marched very happily. The vanaras were strong and huge like elephants and resembled mountain Meru. Moreover when they leaped up they seemed to cover the sky (so it was difficult to tell their numbers). Since Hanuman had accomplished the task, the vanaras were praising his strength, his swiftness and courage. They were looking at Hanuman without blinking their eyes, and seemed as though they were carrying him by their eyes. They were determined in their minds to please Rama. Remaining in a state of offering themselves, some of them more accomplished than others, collected together eager to wage war and talking pleasantly among themselves having resolved to assist Rama.

H
Hanumān
M
Mahendrādri (Mount Mahendra)
M
Meru
M
Mandara
R
Rāghava (Rāma)
V
vānaras (monkey host)

FAQs

Dharma as loyal service: the vānaras align their energies to fulfill Rāma’s righteous aim. Praise of Hanumān highlights dharma accomplished through courage, competence, and devotion to a just cause.

After Hanumān completes his mission in Laṅkā, the vānaras depart from Mahendra mountain, celebrate his success, and prepare—mentally and militarily—to assist Rāma.

Hanumān’s steadfastness and capability, and the vānaras’ collective determination—disciplined resolve directed toward righteous action.