Previous Verse
Next Verse

Shloka 64

रावणभवनपरिक्रमणं हनूमतः शोकविचारश्च

Hanuman’s Circuit of Ravana’s Palace and the Crisis of Deliberation

सिद्धिं मे संविधास्यन्ति देवाः सर्षिगणास्त्विह।।।।ब्रह्मा स्वयंभूर्भगवान् देवाश्चैव दिशन्तु मे।सिद्धिमग्निश्च वायुश्च पुरुहूतश्च वज्रभृत्।।।।वरुणः पाशहस्तश्च सोमादित्यौ तथैव च।अश्विनौ च महात्मानौ मरुतः शर्व एव च।।।।सिद्धिं सर्वाणि भूतानि भूतानां चैव यः प्रभुः।दास्यन्ति मम ये चान्ये ह्यदृष्टाः पथि गोचराः।।।।

siddhiṃ me saṃvidhāsyanti devāḥ sarṣigaṇās tv iha |

brahmā svayaṃbhūr bhagavān devāś caiva diśantu me |

siddhim agniś ca vāyuś ca puruhūtaś ca vajrabhṛt ||

varuṇaḥ pāśahastaś ca somādityau tathaiva ca |

aśvinau ca mahātmānau marutaḥ śarva eva ca ||

siddhiṃ sarvāṇi bhūtāni bhūtānāṃ caiva yaḥ prabhuḥ |

dāsyanti mama ye cānye hy adṛṣṭāḥ pathi gocarāḥ ||

इह मे देवाः सर्षिगणाः सिद्धिं संविधास्यन्तु। स्वयंभूर्भगवान् ब्रह्मा दिशां देवाश्च मे सिद्धिं ददतु। अग्निर्वायुः पुरुहूतो वज्रभृत् च सिद्धिं प्रयच्छन्तु। पाशहस्तो वरुणः सोमादित्यौ तथैव च। महात्मानावश्विनौ मरुतः शर्व एव च। सर्वाणि भूतानि भूतानां प्रभुश्च, ये चान्येऽदृष्टाः पथि गोचराः, ते सर्वे मम सिद्धिं ददतु॥

तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम; (points to the face described)
उन्नसम्high-nosed
उन्नसम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउन्नस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
पाण्डुर-दन्तम्white-toothed
पाण्डुर-दन्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाण्डुर (प्रातिपदिक) + दन्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; कर्मधारय (pāṇḍurāḥ dantāḥ yasya)
अव्रणम्unwounded/spotless
अव्रणम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ (नञ्) + व्रण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; नञ्-समासार्थ (woundless)
शुचि-स्मितम्pure/pleasant-smiling
शुचि-स्मितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक) + स्मित (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; कर्मधारय (śuci ca tat smitam)
पद्म-पलाश-लोचनम्lotus-petal-eyed
पद्म-पलाश-लोचनम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपद्म (प्रातिपदिक) + पलाश (प्रातिपदिक) + लोचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; उपमान-तत्पुरुष (padmapalāśa-sadṛśe locane yasya)
द्रक्ष्येshall I see
द्रक्ष्ये:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तम-पुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम; पुनरुक्ति (refers to the same object)
आर्या-वदनम्the noble lady's face
आर्या-वदनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआर्या (प्रातिपदिक) + वदन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (āryāyāḥ vadanam)
कदाwhen
कदा:
Kriya-visheṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकदा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रश्नार्थक-कालवाचक (interrogative adverb: when)
नुindeed/ever (in questions)
नु:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootनु (निपात)
Formअव्यय; प्रश्न/अनुनयार्थक-निपात (interrogative particle)
अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (व्यवहारतः), प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
प्रसन्न-तारा-अधिप-तुल्य-दर्शनम्having an appearance like the serene moon
प्रसन्न-तारा-अधिप-तुल्य-दर्शनम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रसन्न (प्रातिपदिक) + तारा (प्रातिपदिक) + अधिप (प्रातिपदिक) + तुल्य (प्रातिपदिक) + दर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (prasannaḥ tārādhipaḥ iva tulyaṃ darśanaṃ yasya = having appearance like the serene lord of stars, i.e., moon)

May all sages, gods, the self-born Brahma, Wind-god, Indra, the wielder of thunderbolt whose name is invoked in sacrifices, Yama, who carries a rope, Varuna give success and Lord Siva help me. May the Sun, Moon, Aswinis Marutas assist me. May the gods of the quarters and the lord of all beings help me to succeed. May those whom I could not see also bring success to me.

B
Brahmā
A
Agni
V
Vāyu
I
Indra (Puruhūta, Vajrabhṛt)
V
Varuṇa
S
Soma (Moon)
Ā
Āditya (Sun)
A
Aśvins
M
Maruts
Ś
Śarva (Śiva)
S
Sages (ṛṣi-gaṇa)
A
All beings (bhūtāni)

FAQs

Dharma is reliance on righteous support while pursuing a just mission: Hanuman seeks success not by arrogance, but by aligning himself with cosmic order, truth, and protection of the innocent.

On the verge of entering the guarded Aśoka grove, Hanuman invokes gods, sages, and even unseen beings for the successful completion of his search for Sītā.

Humility and devotion coupled with resolve: despite immense power, Hanuman prays for guidance and success in service of Rāma’s dharmic cause.