Previous Verse
Next Verse

Shloka 49

रावणभवनपरिक्रमणं हनूमतः शोकविचारश्च

Hanuman’s Circuit of Ravana’s Palace and the Crisis of Deliberation

रावणं वा वधिष्यामि दशग्रीवं महाबलम्।।।।काममस्तु हृता सीता प्रत्याचीर्णं भविष्यति।

rāvaṇaṃ vā vadhiṣyāmi daśagrīvaṃ mahābalam |

kāmam astu hṛtā sītā pratyācīrṇaṃ bhaviṣyati ||

अथवा महाबलं दशग्रीवं रावणं वधिष्यामि; काममस्तु हृता सीता—तस्य प्रत्याचीर्णं भविष्यति, मम प्रयोजनं सिद्ध्यति।

एवम्thus
एवम्:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb: thus)
बहु-विधम्of many kinds
बहु-विधम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक) + विध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः (बहवो विधाः यस्य)
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
मनसाwith the mind
मनसा:
करण (करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
धरायन्bearing, holding
धरायन्:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootधृ (धातु) → धरत् (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वर्तमानकृदन्तः (शतृ)
मुहुःagain and again
मुहुः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootमुहुः (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb: repeatedly)
not
:
सम्बन्ध/निपात
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात
अध्यगच्छत्reached
अध्यगच्छत्:
क्रिया (आख्यात)
TypeVerb
Rootअधि + गम् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
तदाthen
तदा:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (then)
पारम्the far shore/end
पारम्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootपार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
शोकस्यof grief
शोकस्य:
सम्बन्ध (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
कपि-कुञ्चरःthe elephant among monkeys (Hanuman)
कपि-कुञ्चरः:
कर्ता (कर्तृ)
TypeNoun
Rootकपि (प्रातिपदिक) + कुञ्चर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (कपीनां कुञ्चर इव)

"I will kill Ravana, this mighty, ten-headed demon. Sita was indeed carried away by him. This (killing him) can be a fitting reply to his evil action. My desire would be fulfilled.

R
Ravana (Dashagriva)
S
Sita

FAQs

Justice against adharma: Hanuman considers decisive action against the wrongdoer; wrongdoing (Sītā’s abduction) calls for a dharmic response that protects the innocent.

From despair, Hanuman pivots to an aggressive contingency—killing Rāvaṇa—as a ‘fitting reply’ to the crime.

Valor aligned with righteousness: anger is redirected into the idea of punishing adharma rather than self-destruction.