Previous Verse
Next Verse

Shloka 16

Puruṣottama-kṣetra Māhātmya: Śveta-Mādhava & Matsya-Mādhava; Mārkaṇḍeya-tīrtha Mārjana and Bath Liturgy

आधाय तरुणं रूपं माधवं मत्स्यमाधवम् । प्रणम्य प्रयतो भूत्वा सर्वान्कष्टान्विमुंचति ॥ १६ ॥

ādhāya taruṇaṃ rūpaṃ mādhavaṃ matsyamādhavam | praṇamya prayato bhūtvā sarvānkaṣṭānvimuṃcati || 16 ||

माधवस्य तरुणं रूपं मत्स्यमाधवमेव च मनसाधाय, प्रयतः सन् प्रणम्य, सर्वकष्टान् विमुञ्चति ॥

आधायhaving assumed/taken up
आधाय:
पूर्वकाल (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootआ + धा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया
तरुणम्youthful
तरुणम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootतरुण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; ‘रूपम्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
रूपम्form
रूपम्:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
माधवम्Mādhava (Vishnu)
माधवम्:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootमाधव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; विष्णोः नाम
मत्स्यमाधवम्Mādhava as Matsya (Fish-incarnation)
मत्स्यमाधवम्:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootमत्स्य (प्रातिपदिक) + माधव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; ‘मत्स्यरूपो माधवः’
प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
पूर्वकाल (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र + नम् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया
प्रयतःself-controlled/attentive
प्रयतः:
कर्तृ-विशेषण (कर्ता)
TypeAdjective
Rootप्रयत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; कर्तरि विशेषणम्
भूत्वाhaving become
भूत्वा:
पूर्वकाल (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया
सर्वान्all
सर्वान्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), बहुवचन; ‘कष्टान्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
कष्टान्difficulties/afflictions
कष्टान्:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootकष्ट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), बहुवचन
विमुञ्चतिreleases/gets rid of
विमुञ्चति:
क्रिया (मुख्य)
TypeVerb
Rootवि + मुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन

Narada (teaching in a mahatmya/devotional instruction frame; traditional dialogue attribution within Narada Purana)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

V
Vishnu
M
Madhava
M
Matsya (incarnation of Vishnu)

FAQs

It teaches that focused contemplation (dhyāna) on Vishnu’s auspicious form—specifically Mādhava as Matsya—combined with humble prostration and inner discipline, becomes a direct means to overcome suffering and obstacles.

Bhakti is expressed here as form-based devotion (saguṇa-upāsanā): remembering the deity’s form, offering reverence (praṇāma), and living with restraint (prayata). The fruit described is practical and immediate—freedom from kaṣṭa (distress).

The verse emphasizes sādhana-prayoga (practical discipline) rather than a specific Vedāṅga: mental placement/meditation (ādhāya) and regulated conduct (prayata) as the applied method of worship.