Previous Verse

Shloka 13

Adhyaya 79The Vaivasvata Manvantara: Classes of Devas, the Seven Sages, and Manu’s Nine Sons

वैवस्वतमिदं ब्रह्मन् कथितान्ते मयाऽन्तरम् ।

अस्मिन् श्रुते नरः सद्यः पठिते चैव सत्तम ।

मुच्यते पातकैः सर्वैः पुण्यञ्च महदश्नते ॥

vaivasvatam idaṃ brahman kathitānte mayāntaram |

asmin śrute naraḥ sadyaḥ paṭhite caiva sattama |

mucyate pātakaiḥ sarvaiḥ puṇyañ ca mahad aśnate ||

एवं ब्राह्मण, वैवस्वतमन्वन्तरस्यैतदाख्यानं तुभ्यं मया कथितम्। यः शृणोति पठ्यते वा, स सद्यः सर्वपापैः प्रमुच्यते महत् पुण्यं च प्राप्नोति।

वैवस्वतम्(the account of) Vaivasvata
वैवस्वतम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवैवस्वत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
इदम्this
इदम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (qualifying वैवस्वतम्)
ब्रह्मन्O Brahmin (sage)
ब्रह्मन्:
Sambodhana (सम्बोधन/address)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
कथितम्told/related
कथितम्:
Kriya (क्रिया/predicate)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; here predicative with वैवस्वतम् (object)
अन्तेat the end
अन्ते:
Adhikarana (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootअन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; अव्ययीभावार्थे (adverbial locative)
मयाby me
मया:
Karana (करण/agent-instrument; in passive = agent)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
अन्तरम्in brief / as an interlude
अन्तरम्:
Karma (कर्म/accusative of extent)
TypeNoun
Rootअन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; क्रियाविशेषणवत् (adverbial accusative: 'in between/briefly')
अस्मिन्in this (account)
अस्मिन्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
श्रुतेwhen heard
श्रुते:
Adhikarana (अधिकरण; locative absolute condition)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त, नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute)
नरःa man
नरः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
सद्यःimmediately
सद्यः:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण/adverb)
TypeIndeclinable
Rootसद्यः (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
पठितेwhen read
पठिते:
Adhikarana (अधिकरण; locative absolute condition)
TypeVerb
Rootपठ् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त, नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (emphatic particle)
सत्तमO best of the good
सत्तम:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; 'सत्'+तमप् (superlative)
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriya (क्रिया/predicate)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), कर्मणि-प्रयोग (Passive), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
पातकैःfrom sins
पातकैः:
Apadana (अपादान/ablatival sense)
TypeNoun
Rootपातक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; अपादानार्थे तृतीया (instrumental expressing separation)
सर्वैःall
सर्वैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (qualifying पातकैः)
पुण्यम्merit
पुण्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
महत्great
महत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (qualifying पुण्यम्)
अश्नुतेattains/enjoys
अश्नुते:
Kriya (क्रिया/predicate)
TypeVerb
Rootअश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
Narrator voice concluding the Vaivasvata section (phalaśruti style)
PhalaśrutiMerit of recitationPurificationManvantara

FAQs

The text asserts śravaṇa/paṭhana (hearing/recitation) as purificatory acts: engagement with sacred history is itself a dharmic practice that reforms the listener and accrues merit.

This is a concluding phalaśruti attached to Manvantara/Vaṃśa material; while not one of the five, it is a common Purāṇic device to sacralize the section.

‘Immediate’ release from sins points to the transformative power of sacred narrative when received with faith (śraddhā), functioning as a ritualized internal purification.