Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

Adhyaya 63The Birth of Svarocis and the Rescue of Manoramā: The Astra-Heart and the Healing of Curses

ममाप्येवं महद्रक्षः समुपैति पदानुगम् ।

न शृणोषि महानादं तस्यादूरेऽपि गर्जतः ॥

mamāpyevaṃ mahadrakṣaḥ samupaiti padānugam | na śṛṇoṣi mahānādaṃ tasyādūre 'pi garjataḥ ||

मामप्येवं महा-राक्षसः पृष्ठतोऽनुगच्छन् समीपमायाति। दूरादपि गर्जन् तस्य महागर्जितं किं न शृणोषि?

ममmy
मम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (Genitive/सम्बन्ध), एकवचन
अपिalso, even
अपि:
Addition (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक अव्यय
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb: thus/in this manner)
महत्great, huge
महत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; विशेषण (to ‘रक्षः’)
रक्षःa demon (rakṣas)
रक्षः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootरक्षस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा एकवचन
समुपैतिapproaches, comes near
समुपैति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-उप-इ (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; उपसर्गौ ‘सम्+उप’
पदानुगम्following (my) steps
पदानुगम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootपद (प्रातिपदिक) + अनुग (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (determinative: ‘following the footsteps’), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; विशेषण (to implied object/‘me’)
not
:
Pratishedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय-निषेध)
Formनिषेध-अव्यय
शृणोषिyou hear
शृणोषि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलट् (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
महानादम्the loud roar
महानादम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + नाद (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (descriptive: ‘great roar’), पुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन
तस्यof it/of him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (Genitive/सम्बन्ध), एकवचन
अदूरेnearby
अदूरे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootअदूर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (Locative/अधिकरण), एकवचन; ‘nearby’
अपिeven
अपि:
Addition (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (even/also)
गर्जतःof (it) roaring
गर्जतः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootगर्ज् (धातु) → गर्जत् (कृदन्त-शतृ)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी एकवचन (of the roaring one)
Unspecified; a threatened speaker addresses another person who seems unaware

{ "primaryRasa": "bhayanaka", "secondaryRasa": "vira", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Danger from rākṣasaAppeal/alertProtection motif

FAQs

The verse dramatizes vigilance: peril can be near while others remain inattentive. It sets up the dharmic need for protection, counsel, and right action under threat.

Narrative (ākhyāna) again; no explicit sarga/manvantara/vaṃśa material is present in these lines.

The pursuing rākṣasa can symbolize recurring inner afflictions (kleśas) that ‘follow one’s steps’; the unheard roar suggests spiritual deafness or distraction that requires remedial knowledge (astravidyā/hṛdaya).