Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

Adhyaya 48The Emanation of Beings from Brahma: Night, Day, Twilight, and the Orders of Creation

चत्वार्येतान्यथोत्पाद्य तनुमन्यां प्रजापतिः ।

रजस्तमोमयीं रात्रौ जगृहे क्षुत्तृडन्वितः ॥

catvāry etāny athotpādya tanum anyāṃ prajāpatiḥ / rajas-tamo-mayīṃ rātrau jagṛhe kṣut-tṛḍ-anvitaḥ

एतानि चत्वारि सृष्ट्वा प्रजापतिः पुनर्निशि रजस्तमोमयं शरीरान्तरं जग्राह, क्षुत्पिपासासमन्वितम्।

चत्वारिfour
चत्वारि:
Karma (कर्म/Object)
TypeAdjective
Rootचतुर् (प्रातिपदिक)
Formसंख्याविशेषण, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन
एतानिthese
एतानि:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन
अथthen
अथ:
Sambandha/Sequence (अव्यय/Discourse)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय, अनुक्रम/आरम्भसूचक (then/now)
उत्पाद्यhaving produced
उत्पाद्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया/Absolutive)
TypeVerb
Rootउत् + पद् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund), धातु: उत्+पद्/उत्पद् (to produce), अर्थ: having produced
तनुम्a body/form
तनुम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootतनु (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
अन्याम्another
अन्याम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तनुम् इति विशेषण
प्रजापतिःPrajāpati
प्रजापतिः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootप्रजापति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
रजस्-तमोमयीम्made of rajas and tamas
रजस्-तमोमयीम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootरजस् (प्रातिपदिक) + तमस् (प्रातिपदिक) + मय (प्रातिपदिक)
Formसमास: रजस्+तमस् (द्वन्द्व) + मयी (मयट्/मय-प्रत्ययान्त विशेषण), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तनुम् इति विशेषण
रात्रौat night
रात्रौ:
Adhikarana (अधिकरण/Location-Time)
TypeNoun
Rootरात्रि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
जगृहेtook/accepted
जगृहे:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद; धातु: ग्रह् (to take)
क्षुत्-तृड्-अन्वितःendowed with hunger and thirst
क्षुत्-तृड्-अन्वितः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootक्षुत् (प्रातिपदिक) + तृड्/तृष् (प्रातिपदिक) + अन्वित (कृदन्त, अनु-इ धातु)
Formसमास: क्षुत्+तृड् (द्वन्द्वार्थ-समाहार) + अन्वित (भूतकृदन्त/क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; प्रजापतिः इति विशेषण
Narrative voice

{ "primaryRasa": "adbhuta", "secondaryRasa": "bhaya", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Brahmā (Prajāpati)
SargaGuṇa-mixture (rajas-tamas)Origin of hunger/thirstNocturnal creation motifs

FAQs

Hunger and thirst are framed as guṇa-conditioned forces, not merely biological facts; dharma involves governing them (restraint, right timing, right means) rather than being governed by them.

Sarga: further emanation/assumption of forms leading toward categories of beings and impulses.

Rajas-tamas with kṣut-tṛḍ points to desire-driven restlessness and obscuration; in yogic terms, it signals the arising of vāsanā-like pressures when sattva is low.