Daṇḍanīti and the King as the Cause of Yuga-Order (दण्डनीतिः राजधर्मश्च युगकारणत्वम्)
किलेके भीतर बहुत-सा ईंधन इकट्ठा कर ले और कुएँ खुदवाये। जल पीनेकी इच्छावाले लोगोंने पहले जो कुएँ बना रखे हों, उनको भी झरवाकर शुद्ध करा दे ।। तृणच्छन्नानि वेश्मानि पड़केनाथ प्रलेपयेत् । निर्हरिच्च तृणं मासि चैत्रे वह्निभयात् तथा,घास-फूँससे छाये हुए घरोंको गीली मिट्टीसे लिपवा दे और चैत्रका महीना आते ही आग लगनेके भयसे नगरके भीतरसे घास-फूँस हटवा दे। खेतोंसे भी तृण आदिको हटा दे
tṛṇacchannāni veśmāni paṅkenātha pralepayet | nirhṛtya ca tṛṇaṁ māsi caitre vahnibhayāt tathā |
तृणच्छन्नानि वेश्मानि पङ्केनाथ प्रलेपयेत् । निर्हरेच्च तृणं मासि चैत्रे वह्निभयात् तथा ॥ नगरान्तर्गतानि तृणकाष्ठादीनि चैत्रमासे वह्निभयात् सम्यगपाकरोतु; क्षेत्रेष्वपि तृणादिकं निष्कासयेत्, जनसुरक्षार्थं कालोचितं विधानं कुर्यात् ।
भीष्म उवाच
A king should practice foresight in governance: prevent predictable disasters (like seasonal fires) through practical civic measures, thereby protecting subjects and upholding rāja-dharma.
In Bhishma’s instruction on kingship in the Shanti Parva, he advises concrete municipal precautions—plastering thatched houses with wet clay and removing dry thatch/grass as Chaitra approaches—to reduce the risk of fire.