Previous Verse
Next Verse

Shloka 31

Ṛṣabhadeva Instructs His Sons: Tapasya, Mahātmā-Sevā, and Cutting the Heart-Knot

अतिसुकुमारकरचरणोर:स्थलविपुलबाह्वंसगलवदनाद्यवयवविन्यास: प्रकृतिसुन्दरस्वभावहाससुमुखो नवनलिनदलायमानशिशिरतारारुणायतनयनरुचिर: सद‍ृशसुभगकपोलकर्णकण्ठनासो विगूढस्मितवदनमहोत्सवेन पुरवनितानां मनसि कुसुमशरासनमुपदधान: परागवलम्बमानकुटिलजटिलकपिशकेशभूरिभारोऽवधूतमलिननिजशरीरेण ग्रहगृहीत इवाद‍ृश्यत ॥ ३१ ॥

ati-sukumāra-kara-caraṇoraḥ-sthala-vipula-bāhv-aṁsa-gala-vadanādy-avayava-vinyāsaḥ prakṛti-sundara-svabhāva-hāsa-sumukho nava-nalina-dalāyamāna-śiśira-tārāruṇāyata-nayana-ruciraḥ sadṛśa-subhaga-kapola-karṇa-kaṇṭha-nāso vigūḍha-smita-vadana-mahotsavena pura-vanitānāṁ manasi kusuma-śarāsanam upadadhānaḥ parāg-avalambamāna-kuṭila-jaṭila-kapiśa-keśa-bhūri-bhāro ’vadhūta-malina-nija-śarīreṇa graha-gṛhīta ivādṛśyata.

ऋषभदेवस्य करचरणवक्षःस्थलानि दीर्घाणि, बाह्वंसगलवदनाद्यवयवाः सुकुमाराः समविन्यस्ताश्च। स्वाभाविकहासेन सुमुखः, प्रातर्देवशिशिरबिन्दुभिः स्निग्धनवनलिनदलवत् प्रसारितारुणायतनयनः, तद्दर्शनमात्रेण जनताक्लेशहरः। ललाटकर्णकण्ठनासाद्यङ्गसौन्दर्यसम्पन्नः, विगूढस्मितेन मुखमहोत्सवमिव वहन् पुरवनितानां मनांसि कुसुमशरैरिव विदारयामास। परागावलम्बमानकुटिलजटिलकपिशकेशभारः, अवधूतमलिनदेहत्वाद् ग्रहगृहीत इवादृश्यत।

अतिvery, exceedingly
अति:
Viśeṣaṇa (विशेषण-भाव/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअति (अव्यय)
Formअव्यय; उपसर्ग/अतिशयार्थक-अव्यय (intensifier)
सुकुमारvery tender, delicate
सुकुमार:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुकुमार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; विशेषण (masc. nominative sg.)
करhand
कर:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग (stem in compound)
चरणfoot
चरण:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootचरण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग (stem in compound)
उरःस्थलchest-region
उरःस्थल:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootउरस् (प्रातिपदिक) + स्थल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; समास (षष्ठी-तत्पुरुषः: उरसः स्थलम्); समासाङ्ग
विपुलbroad, large
विपुल:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविपुल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण (stem in compound)
बाहुarm
बाहु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootबाहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग
अंसshoulder
अंस:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअंस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग
गलneck, throat
गल:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग
वदनface
वदन:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootवदन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; समासाङ्ग
आदिetc., and so on
आदि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootआदि (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; समुच्चयार्थ/आद्यार्थक (etc., and the like)
अवयवlimb, part
अवयव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअवयव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासाङ्ग
विन्यासःarrangement, disposition
विन्यासः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootविन्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम् (masc. nominative sg.)
प्रकृतिnature
प्रकृति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootप्रकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; समासाङ्ग
सुन्दरbeautiful
सुन्दर:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुन्दर (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
स्वभावnatural disposition
स्वभाव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्वभाव (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
हासsmile, laughter
हास:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootहास (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
सुमुखःhaving a lovely face
सुमुखः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुमुख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; कर्मधारयः (सु + मुखः) विशेषण (masc. nominative sg.)
नवnew, fresh
नव:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनव (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
नलिनlotus
नलिन:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनलिन (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
दलpetal, leaf
दल:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
आयमानappearing like, extending like
आयमान:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआयम् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त; शतृ-प्रत्यय (present active participle); समासाङ्ग; अर्थे—‘सदृश/विस्तारित’
शिशिरcool
शिशिर:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशिशिर (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
ताराstar
तारा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतारा (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
अरुणreddish
अरुण:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअरुण (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
आयतlong, extended
आयत:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआयत (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
नयनeye
नयन:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनयन (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
रुचिरःcharming, beautiful
रुचिरः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootरुचिर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; विशेषण (masc. nominative sg.)
सदृशwell-proportioned, fitting
सदृश:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसदृश (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
सुभगhandsome, auspicious
सुभग:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुभग (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
कपोलcheek
कपोल:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकपोल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
कर्णear
कर्ण:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
कण्ठthroat
कण्ठ:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकण्ठ (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
नासःnose (and features)
नासः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeNoun
Rootनास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; समाहार-द्वन्द्ववत् अङ्गसमूह-निर्देशे (as a collective listing)
विगूढsubtle, concealed
विगूढ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि + गूह् (धातु)
Formभूतकृदन्त; क्त-प्रत्यय (past passive participle) ‘विगूढ’ = well-hidden/subtle; समासाङ्ग
स्मितsmile
स्मित:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्मित (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
वदनface
वदन:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootवदन (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
महोत्सवेनby/with a great festival (of face and smile)
महोत्सवेन:
Karaṇa/Hetu (करण/हेतु)
TypeNoun
Rootमहोत्सव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-एकवचनम्; कर्मधारयः (महान् उत्सवः); करण/हेतु-भाव (instrumental/causal)
पुरcity
पुर:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
वनितानाम्of the women
वनितानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootवनिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे षष्ठी-बहुवचनम् (fem. genitive pl.)
मनसिin the mind
मनसि:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे सप्तमी-एकवचनम् (locative sg.)
कुसुमflower
कुसुम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकुसुम (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
शरासनम्bow (of arrows)
शरासनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशर (प्रातिपदिक) + आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (शराणाम् आसनम् = bow); कर्म (object)
उपदधानःplacing, setting (up)
उपदधानः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootउप + धा (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त; शतृ-प्रत्यय (present active participle); पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; परस्मैपदी; अर्थः—‘स्थापयन्/उपदधत्’
परागpollen, dust
पराग:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपराग (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
अवलम्बमानhanging down
अवलम्बमान:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव + लम्ब् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त; शानच्-प्रत्यय (present middle participle) ‘अवलम्बमान’ = hanging down; समासाङ्ग
कुटिलcurly, crooked
कुटिल:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकुटिल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
जटिलmatted, with locks
जटिल:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootजटिल (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
कपिशbrownish, tawny
कपिश:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकपिश (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
केशhair
केश:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकेश (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
भूरिabundant, great
भूरि:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभूरि (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण (much, abundant)
भारःweight, mass
भारः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeNoun
Rootभार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; विशेष्य (masc. nominative sg.)
अवधूतshaken off, cast away
अवधूत:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव + धू (धातु)
Formभूतकृदन्त; क्त-प्रत्यय (PPP) ‘अवधूत’ = shaken off/removed; समासाङ्ग
मलिनdirty, soiled
मलिन:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमलिन (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
निजown
निज:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिज (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग; विशेषण
शरीरेणwith (his) body
शरीरेण:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-एकवचनम् (instrumental sg.)
ग्रहplanet, seizer
ग्रह:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootग्रह (प्रातिपदिक)
Formसमासाङ्ग
गृहीतःseized, possessed
गृहीतः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootग्रह् (धातु)
Formभूतकृदन्त; क्त-प्रत्यय (PPP) पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम्; ‘गृहीत’ = seized
इवas if
इव:
Upamā (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक (particle of comparison)
अदृश्यतwas seen, appeared
अदृश्यत:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect, past); आत्मनेपदम्; प्रथमपुरुष-एकवचनम्; कर्मणि प्रयोगः (passive sense)

Although Lord Ṛṣabhadeva’s body was very much neglected, His transcendental features were so attractive that even married women were attracted to Him. His beauty and dirtiness combined to make His beautiful body appear as though it were haunted by a ghost.

Ṛṣabhadeva
P
pura-vanitāḥ (city women)
K
Kāmadeva (Cupid)

FAQs

This verse says Ṛṣabhadeva was naturally and divinely beautiful, yet He kept His body neglected and unclean like a renunciant, so people perceived Him as if “seized by a ghost,” highlighting His deliberate transcendence of social norms.

Śukadeva presents the contrast to show that Ṛṣabhadeva is beyond bodily identity: His spiritual splendor is inherent, while His avadhūta-like neglect of the body teaches detachment and indifference to worldly judgment.

Cultivate inner purity and devotion rather than obsessing over external validation—use beauty, talent, or charisma responsibly, but practice humility and detachment from image, status, and public opinion.