Previous Verse
Next Verse

Shloka 25

Kāliya-damana: Kṛṣṇa Subdues the Serpent and Purifies the Yamunā

तं जिह्वया द्विशिखया परिलेलिहानं द्वे सृक्‍वणी ह्यतिकरालविषाग्निद‍ृष्टिम् । क्रीडन्नमुं परिससार यथा खगेन्द्रो बभ्राम सोऽप्यवसरं प्रसमीक्षमाण: ॥ २५ ॥

taṁ jihvayā dvi-śikhayā parilelihānaṁ dve sṛkvaṇī hy ati-karāla-viṣāgni-dṛṣṭim krīḍann amuṁ parisasāra yathā khagendro babhrāma so ’py avasaraṁ prasamīkṣamāṇaḥ

द्विशिखया जिह्वया सृक्वणी परिलेलिहानं, अतिकरालविषाग्निदृष्टिं तं कालीयं हरिः क्रीडन् खगेन्द्र इव परिससार; सोऽपि अवसरं प्रसमीक्षमाणो बभ्राम॥

तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
जिह्वयाwith (his) tongue
जिह्वया:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootजिह्वा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन
द्विशिखयाtwo-forked
द्विशिखया:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि-शिखा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समासः (द्वे शिखे यस्याः)
परिलेलिहानम्licking (him) all over
परिलेलिहानम्:
Karma (कर्म)
TypeVerb
Rootपरि√लिह् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शानच्), आत्मनेपदी; पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'licking all around'
द्वेtwo
द्वे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, द्विवचन
सृक्वणीjaws / corners of the mouth
सृक्वणी:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसृक्वणि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, द्विवचन (or प्रथमा with 'two jaws'); here as object/feature described
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle/emphasis)
अतिकरालविषाग्निदृष्टिम्with a gaze like terribly fierce poisonous fire
अतिकरालविषाग्निदृष्टिम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअति-कराल-विष-अग्नि-दृष्टि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—अव्ययीभाव (अति+कराल) + तत्पुरुष (विषाग्निः इव दृष्टिः)
क्रीडन्sporting / playing
क्रीडन्:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootक्रीड् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'playing'
अमुम्that one (him)
अमुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
परिससारcircled around
परिससार:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootपरि√सृ (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपदी
यथाas
यथा:
Upamana (उपमान)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक (comparative)
खगेन्द्रःthe king of birds (Garuḍa)
खगेन्द्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootखग-इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (खगानाम् इन्द्रः)
बभ्रामmoved about / circled
बभ्राम:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootभ्रम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपदी
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (also/even)
अवसरम्an opening / opportunity
अवसरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअवसर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
प्रसमीक्षमाणःcarefully watching for
प्रसमीक्षमाणः:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र-सम्√ईक्ष् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शानच्), आत्मनेपदी; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'carefully watching/looking for'

Lord Kṛṣṇa moved around the serpent so skillfully that Kāliya could find no opportunity to bite Him. Thus the snake was defeated by Śrī Kṛṣṇa’s transcendental agility.

K
Kṛṣṇa
K
Kāliya
G
Garuḍa

FAQs

This verse depicts Kṛṣṇa fearlessly and playfully circling the serpent, showing divine mastery over deadly danger while Kāliya searches for a chance to strike.

Garuḍa is invoked as the classic serpent-subduer; the comparison highlights Kṛṣṇa’s effortless supremacy, as He moves like the ‘king of birds’ around a snake.

Like Kāliya looking for an opportunity, harmful habits and negativity seek openings; steady remembrance of Kṛṣṇa and disciplined attention help close those openings and remain protected.