Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

सूर्यरथ-कालचक्र-आयनविभागः, संध्योपासनम्, देवयान-पितृयानम्, विष्णुपद-गङ्गावतरणम्

अहोरात्रव्यवस्थानकारणं भगवान् रविः देवयानः परः पन्था योगिनां क्लेशसंक्षये

ahorātravyavasthānakāraṇaṃ bhagavān raviḥ devayānaḥ paraḥ panthā yogināṃ kleśasaṃkṣaye

Бхагаван Рави, Солнце, — причина установленного порядка дня и ночи. Он же есть Деваяна, высший путь, по которому йогины, стремясь к иссяканию клеш, идут к освобождению.

अहोरात्रव्यवस्थानकारणम्the cause of the arrangement of day and night
अहोरात्रव्यवस्थानकारणम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअहोरात्र + व्यवस्थान + कारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (कर्तृ/विधेय), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (अहोरात्रस्य व्यवस्थानस्य कारणम्)
भगवान्the blessed/lordly
भगवान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम्
रविःthe Sun
रविः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootरवि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
देवयानःthe path/vehicle of the gods (devayāna)
देवयानः:
Visheshya (Predicate nominative/विधेय)
TypeNoun
Rootदेव + यान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (देवानां यानः)
परःsupreme, higher
परः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम्
पन्थाःpath
पन्थाः:
Visheshya (Predicate nominative/विधेय)
TypeNoun
Rootपथिन्/पन्था (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
योगिनाम्of yogins
योगिनाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), बहुवचन
क्लेशसंक्षयेin the destruction of afflictions
क्लेशसंक्षये:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootक्लेश + संक्षय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (क्लेशानां संक्षये)

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

R
Ravi (Sun)
D
Devayāna

FAQs

This verse presents Ravi as the cosmic regulator establishing the order of day and night, showing how universal time and rhythm are upheld through a divine principle.

Parāśara identifies Devayāna as the higher course associated with ascent, framing it as a spiritual pathway connected with the Sun and oriented toward release for disciplined yogins.

Even when the verse names Ravi, the Purāṇic framework treats such cosmic powers as operating under the Supreme Reality’s sovereignty—Vishnu as the ultimate ground of order, time, and liberation.