HomeUpanishadsKshurikaVerse 14
Previous Verse
Next Verse

Verse 14

Kshurika

पादस्योपरि यन्मध्ये तद्रूपं नाम कृन्तयेत् । मनोद्वारेण तीक्ष्णेन योगमाश्रित्य नित्यशः ॥ इन्द्रवज्र इति प्रोक्तं मर्मजङ्घानुकीर्तनम् । तद्ध्यानबलयोगेन धारणाभिर्निकृन्तयेत् ॥ ऊर्वोर्मध्ये तु संस्थाप्य मर्मप्राणविमोचनम् । चतुरभ्यासयोगेन छिन्देदनभिशङ्कितः ॥

पादस्य । उपरि । यत् । मध्ये । तत्-रूपम् । नाम । कृन्तयेत् । मनः-द्वारेण । तीक्ष्णेन । योगम् । आश्रित्य । नित्यशः । इन्द्र-वज्रः । इति । प्रोक्तम् । मर्म । जङ्घा-अनुकीर्तनम् । तत्-ध्यान-बल-योगेन । धारणाभिः । निकृन्तयेत् । ऊर्वोः । मध्ये । तु । संस्थाप्य । मर्म । प्राण-विमोचनम् । चतुः-अभ्यास-योगेन । छिन्देत् । दैन्य-अभिशङ्कितः ।

pādasyopari yanmadhye tadrūpaṃ nāma kṛntayet | manodvāreṇa tīkṣṇena yogamāśritya nityaśaḥ || indravajra iti proktaṃ marmajaṅghānukīrtanam | taddhyānabalayogena dhāraṇābhir nikṛntayet || ūrvormadhye tu saṃsthāpya marmaprāṇavimocanam | caturabhyāsayogena chinded dainyābhiśaṅkitaḥ ||

Над стопой, в средней области, следует «рассечь» этот образ острым вратом ума, постоянно опираясь на йогу. Это зовётся «громовой стрелой Индры» — пробуждением/произнесением мармы в икре; силой медитации следует рассекать посредством дхараṇ (удержаний). Затем, поместив внимание в середине бёдер и высвобождая праṇу в марме, четырёхкратной повторной практикой следует рассечь, оберегаясь уныния.

Above the foot, in the middle (region), one should ‘cut’ that form by the sharp gateway of the mind, resorting to yoga constantly. This is called the “Indra’s thunderbolt,” the activation/recitation of the marma in the calf; by the yoga of meditative power, one should cut by means of dhāraṇās. Then, placing (attention) in the middle of the thighs, releasing the vital force at the marma, by fourfold repeated practice one should cut, guarding against despondency.

Sādhana (yogic means) as auxiliary to Self-knowledge; removal of granthi-like obstructions to prāṇa and mindMahavakya: Indirect, preparatory: supports the contemplative stability needed for mahāvākya-vicāra (especially ‘ayam ātmā brahma’ / ‘tat tvam asi’)AtharvaChandas: Prose/late śloka-style (non-Vedic)