नलस्य बाहुकत्वेन ऋतुपर्णनगरप्रवेशः
Nala as Bāhuka enters Ṛtuparṇa’s city
'युद्धमें उन्होंने कितने ही शत्रुओंका संहार किया है। वे सूर्य और चन्द्रमाके समान तेजस्वी और कान्तिमान् हैं। एक दिन कुछ कपटकुशल, अजितेन्द्रिय, अनार्य, कुटिल तथा द्यूतनिपुण जुआरिओंने उन सत्य-धर्मपरायण महाराज नलको जूएके लिये आवाहन करके उनके सारे राज्य और धनका अपहरण कर लिया ।। तस्य मामवगच्छध्वं भार्या राजर्षभस्य वै । दमयन्तीति विख्यातां भर्तुर्दर्शनलालसाम्,“आप दमयन्ती नामसे विख्यात मुझे उन्हीं नृपश्रेष्ठ नलकी पत्नी जानें। मैं अपने स्वामीके दर्शनके लिये उत्सुक हो रही हूँ
yuddhe te bahūn śatrūn saṁjahruḥ; sūryacandramasor iva tejasvinaḥ kāntimantaś ca. ekadā tu kecit kapaṭakuśalā ajitendriyā anāryāḥ kuṭilā dyūtanipuṇā dyūtakarāḥ satyadharmaparāyaṇaṁ mahārājaṁ nalaṁ dyūtāya āhūya tasya sarvaṁ rājyaṁ dhanaṁ cāpahṛtya jagmuḥ. tasya mām avagacchadhvaṁ bhāryāṁ rājarṣabhasya vai, damayantīm iti vikhyātāṁ bhartur darśanalālasām.
В войне он истребил многих врагов; он сияет величием и красотой, подобно солнцу и луне. Но однажды некие игроки — искусные в обмане, не знающие самообладания, низкие, криводушные и сведущие в костях — вызвали на игру царя Налу, преданного истине и дхарме, и этой игрой отняли у него всё царство и всё богатство. Знайте же: я — супруга того быка среди царей; я прославлена как Дамаянти, жаждущая увидеть своего мужа.
बृहृदश्च उवाच
Even a radiant and valorous king devoted to truth and dharma can be brought to ruin through association with deceit and the vice of gambling; the passage also highlights steadfast marital fidelity and the ethical contrast between noble conduct (ārya) and ignoble deceit (anārya).
Bṛhadaśva recounts how King Nala, though mighty and illustrious, was summoned to a dice game by crafty gamblers who then stripped him of his kingdom and wealth; Damayantī identifies herself as Nala’s wife and declares her yearning to see her husband.