Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 24

श्रुतिस्मृत्यविरुद्धा सा बुद्धिस्त्वय्यस्ति निर्मला । अथ कृच्छ्रेषु दुर्गेषु व्यापत्सु स्वजनस्य च

śrutismṛtyaviruddhā sā buddhistvayyasti nirmalā | atha kṛcchreṣu durgeṣu vyāpatsu svajanasya ca

Em ti há um discernimento puro, que não contradiz a Śruti nem a Smṛti. E ele permanece firme nas dificuldades, nas situações perigosas e até nas calamidades que atingem os próprios familiares.

श्रुति-स्मृति-अविरुद्धाnot contrary to śruti and smṛti
श्रुति-स्मृति-अविरुद्धा:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रुति-स्मृति-अविरुद्ध (प्रातिपदिक; घटकाः: श्रुति + स्मृति + अविरुद्ध)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुषसमासः (श्रुत्या स्मृत्या च अविरुद्धा = not opposed to śruti and smṛti); विशेषणम् (qualifying ‘बुद्धिः’)
साthat
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम (that/she)
बुद्धिःintellect
बुद्धिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootबुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
त्वयिin you
त्वयि:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सर्वनाम), सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; अधिकरणे (in you)
अस्तिis
अस्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present/लट्), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
निर्मलाpure
निर्मला:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्मल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; विशेषणम् (qualifying ‘बुद्धिः’)
अथthen, now
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्ययम् (discourse particle: then/now)
कृच्छ्रेषुin hardships
कृच्छ्रेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकृच्छ्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in hardships)
दुर्गेषुin difficult situations
दुर्गेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदुर्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in difficult situations/forts)
व्यापत्सुin calamities
व्यापत्सु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootव्यापद्/विपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in calamities)
स्वजनस्यof one’s own people/kinsmen
स्वजनस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्वजन (प्रातिपदिक; घटकाः: स्व + जन)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; कर्मधारयसमासः (स्वः जनः = one’s own people); सम्बन्धे (of one’s kinsman)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (and)

Lomaharṣaṇa (Sūta) narrating within Māheśvarakhaṇḍa (deductive attribution)

Scene: A calm counselor stands with a palm-leaf manuscript (Śruti–Smṛti) while storms, collapsing bridges, and distressed relatives appear behind; the counselor’s steady gaze symbolizes unwavering buddhi in ‘kṛcchra’ and ‘durga’ situations.

Ś
Śruti
S
Smṛti

FAQs

True wisdom remains aligned with śāstra (Śruti–Smṛti) and does not collapse under crisis; it protects dharma even in danger.

No tīrtha is referenced; the focus is on scriptural alignment and steadiness in adversity.

None; the verse emphasizes śāstra-consistent decision-making rather than a specific rite.