Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 140

क्षुत्तृट्क्लेशेन महता संत्रस्ताश्च सदा मृगाः । पशुनागनिकायानां श्रृणु दुःखानि यानि च

kṣuttṛṭkleśena mahatā saṃtrastāśca sadā mṛgāḥ | paśunāganikāyānāṃ śrṛṇu duḥkhāni yāni ca

As feras estão sempre aterrorizadas, afligidas pelo grande tormento da fome e da sede. Ouve agora também os sofrimentos que cabem às comunidades de gado e de elefantes.

क्षुत्hunger
क्षुत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षुध् (धातु) → क्षुत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; Nominative singular
तृट्thirst
तृट्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतृष् (धातु) → तृट् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; Nominative singular
क्लेशेनby distress
क्लेशेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootक्लेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; Instrumental singular
महताgreat
महता:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; agrees with क्लेशेन (महता क्लेशेन)
संत्रस्ताःterrified
संत्रस्ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + त्रस् (धातु) + क्त → संत्रस्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; past participle used adjectivally; agrees with मृगाः
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
सदाalways
सदा:
Kriyavisheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb: always)
मृगाःdeer/animals
मृगाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; Nominative plural
पशुनागनिकायानाम्of the groups of beasts and serpents
पशुनागनिकायानाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपशु (प्रातिपदिक) + नाग (प्रातिपदिक) + निकाय (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: 'पशूनां नागानां निकायाः' → 'पशुनागनिकाय'); पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; Genitive plural
शृणुhear
शृणु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (imperative), मध्यम-पुरुष, एकवचन; 2nd person singular
दुःखानिsufferings
दुःखानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; Accusative plural
यानिwhich
यानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया/प्रथमा, बहुवचन; relative pronoun agreeing with दुःखानि
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa context)

Listener: Mother (Pārvatī/Umā)

Scene: A frightened herd of animals searches for water; parched ground and sparse vegetation suggest scarcity; in the distance, larger elephant groups loom—both majestic and threatening—while the narrative voice invites the listener to ‘hear’ further.

M
Mṛga
P
Paśu
N
Nāga

FAQs

Embodied existence is driven by fear and need; recognizing this fosters compassion and dispassion.

No site is named in this verse.

None.