अ॒यमु॑त्त॒रात्सं॒यद्व॑सु॒स्तस्य॒ तार्क्ष्य॒श्चारि॑ष्टनेमिश्च सेनानीग्राम॒ण्यौ॒ । वि॒श्वाची॑ च घृ॒ताची॑ चाप्स॒रसा॒वापो॑ हे॒तिर्वात॒: प्रहे॑ति॒स्तेभ्यो॒ नमो॑ अस्तु॒ ते नो॑ऽवन्तु॒ ते नो॑ मृडयन्तु॒ ते यं द्वि॒ष्मो यश्च॑ नो॒ द्वेष्टि॒ तमे॑षां॒ जम्भे॑ दध्मः
ayam uttarāt saṁyadvasus tasya tārkṣyaś cāriṣṭanemiś ca senānīgrāmaṇyau | viśvācī ca ghr̥tācī cāpsarasāv āpo hetiḥ vātaḥ prahetiḥ tebhyo namo astu te no ’vantu te no mr̥ḍayantu te yaṁ dviṣmo yaś ca no dveṣṭi tameṣāṁ jambhe dadhmaḥ
Isto, do norte, é Saṁyadvasu; dele são Tārkṣya e Ariṣṭanemi, os dois chefes, comandante e chefe da aldeia. Viśvācī e Ghṛtācī são as duas Apsaras; as Águas são o seu gado; dele são Heti (a Arma), o Vento e Praheti (a Arma arremessada). A eles, reverência: que nos protejam, que nos sejam benignos; aquele a quem odiamos e aquele que nos odeia, nós o colocamos nas suas mandíbulas.
अ॒यम् । उ॑त्त॒रात् । सम्-यद्व॑सुः । तस्य॑ । तार्क्ष्यः॑ । च । अरि॑ष्ट-नेमिः । च । सेनानी-ग्राम॒ण्यौ॒ । वि॒श्वाची॑ । च । घृ॒ताची॑ । च । अ॒प्स॒रसौ॑ । आपः॑ । हे॒तिः । वातः॑ । प्र-हे॑तिः । तेभ्यः॑ । नमः॑ । अस्तु । ते । नः । अवन्तु । ते । नः । मृडयन्तु । ते । यम् । द्वि॒ष्मः । यः । च । नः । द्वेष्टि । तम् । एषाम् । जम्भे॑ । दध्मः