Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 49

आपो हिष्ठेति तिसृभिर्मार्जनं च ततश्चरेत् । सुमुत्रिया न इत्युक्त्वा नासास्पृष्टजलेन च ॥ ४९ ॥

āpo hiṣṭheti tisṛbhirmārjanaṃ ca tataścaret | sumutriyā na ityuktvā nāsāspṛṣṭajalena ca || 49 ||

Em seguida, deve-se realizar o mārjana/prokṣaṇa (purificação por aspersão) com três recitações de «Āpo hi ṣṭhā…». Depois, recitando «Sumutriyā naḥ…», faça-se com água que tenha tocado as narinas.

आपः“waters …” (mantra opening)
आपः:
Vācya/Mantra-śabda (वाच्य/मन्त्रशब्द)
TypeNoun
Rootअप् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; मन्त्रारम्भ-शब्दः
हिष्ठा“hiṣṭhā” (mantra word)
हिष्ठा:
Vācya/Mantra-śabda (वाच्य/मन्त्रशब्द)
TypeNoun
Rootहिष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; मन्त्रपद-रूपेण (as mantra-word)
इतिthus/“…”
इति:
Quotation marker (उद्धरण)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इत्यादि-उद्धरणसूचकः (quotative particle)
तिसृभिःwith three (verses/ṛks)
तिसृभिः:
Karaṇa (करण)
TypeAdjective
Rootत्रि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental/3rd), बहुवचनम्; संख्यावाचक-विशेषणम्
मार्जनम्sprinkling/cleansing (act)
मार्जनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमार्जन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/2nd), एकवचनम्
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपातः
ततःthen
ततः:
Anukrama (अनुक्रम)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक
चरेत्should perform/practise
चरेत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootचर् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
सुमुत्रियाwith (the mantra) “sumutriyā”
सुमुत्रिया:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootसुमुत्रिया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; मन्त्रनाम/मन्त्रपद-रूपेण
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध-निपातः (negation particle)
इतिthus/“…”
इति:
Quotation marker (उद्धरण)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरणसूचकः
उक्त्वाhaving uttered
उक्त्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), पूर्वक्रिया (having said)
नासास्पृष्टजलेनwith water touched to the nose
नासास्पृष्टजलेन:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootनासा + स्पृष्ट + जल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः (जल-शब्दः), तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः (षष्ठी/कर्मधारय-प्रायः): नासया स्पृष्टं जलम् = ‘water touched by the nose’
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपातः

Sanatkumara (teaching Narada the ritual procedure)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: none

N
Narada
S
Sanatkumara
A
Apah (Sacred Waters)

FAQs

It teaches that inner readiness for worship begins with ritual purity: sacred water, empowered by Vedic mantra, is used to remove subtle impurities and establish a sattvic state fit for japa and pūjā.

Bhakti is supported by disciplined preparation—purification and correct mantra-use—so that the devotee approaches the deity with reverence, cleanliness, and steadiness of mind.

It reflects Vedāṅga Śikṣā and ritual prayoga: fixed mantra selection, counted recitations (three times), and precise use of water (nāsā-spṛṣṭa) as part of standardized purification practice.