Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 38

Jīva–Ātman Inquiry; Kṣetrajña Doctrine; Karma-based Varṇa; Four Āśramas and Sannyāsa Discipline

भृगुरुवाच । तं पंचसाधारणमत्र किंचिच्छरीरमेको वहतेंऽतरात्मा । स वेत्ति गंधांश्च रसाञ्छुतीश्च स्पर्शं च रूपं च गुणांश्च येऽल्ये ॥ ३८ ॥

bhṛguruvāca | taṃ paṃcasādhāraṇamatra kiṃciccharīrameko vahateṃ'tarātmā | sa vetti gaṃdhāṃśca rasāñchutīśca sparśaṃ ca rūpaṃ ca guṇāṃśca ye'lye || 38 ||

Bhṛgu disse: Aqui, somente o único Ser interior (Ātman) sustenta este corpo, comum às cinco faculdades dos sentidos. É esse Ser que conhece o cheiro e o sabor, o som, o toque e a forma—e quaisquer outras qualidades que existam.

भृगुःBhṛgu
भृगुः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootभृगु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
तम्that
तम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘that’ (referring to body)
पञ्च-साधारणम्common to the five
पञ्च-साधारणम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपञ्च (संख्या-प्रातिपदिक) + साधारण (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शरीरम् इति विशेषण
अत्रhere
अत्र:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय
किञ्चित्some
किञ्चित्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; अनिश्चित-परिमाण (indefinite)
शरीरम्body
शरीरम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
एकःone
एकः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अन्तरात्मा इति विशेषण
वहतेcarries/bears
वहते:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootवह् (धातु)
Formलट्, आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
अन्तरात्माthe inner self
अन्तरात्मा:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअन्तर (प्रातिपदिक) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सःhe
सः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
वेत्तिknows/perceives
वेत्ति:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट्, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
गन्धान्smells
गन्धान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootगन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
रसान्tastes
रसान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootरस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
श्रुतीःsounds (things heard)
श्रुतीः:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootश्रुति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘hearings’ = sounds
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
स्पर्शम्touch
स्पर्शम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootस्पर्श (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
रूपम्form/color
रूपम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
गुणान्qualities
गुणान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
येwhich
ये:
कर्ता (Karta/Relative subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सम्बन्धे—ये… (relative)
अन्येother
अन्ये:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ये इति विशेषण

Bhṛgu

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

B
Bhṛgu
A
Antarātmā (Inner Self)

FAQs

It identifies the Antarātman as the true knower behind sensory experience, shifting attention from the body and senses to the Self—an essential move in Moksha-Dharma.

By teaching that the Self is distinct from sense-objects, it supports bhakti as inward remembrance: devotion becomes steadier when one stops identifying with sensory pulls and offers the mind to the indwelling Lord/Self.

No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; the practical takeaway is adhyātma-viveka—discrimination between the knower (Self) and the known (sense-qualities), which underlies effective sense-discipline in dharma and sādhanā.