Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 33Madālasa on the Fruit of Śrāddha Performed on Lunar Days and Nakṣatras

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे श्राद्धकल्पो नाम द्वात्रिंशोऽध्यायः । त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः मदालसोवाच— प्रतिपद्धनलाभाय द्वितीया द्विपदप्रदा । वरार्थिनी तृतीया तु चतुर्थो शत्रुनाशिनी ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe śrāddhakalpo nāma dvātriṃśo 'dhyāyaḥ / trayastriṃśo 'dhyāyaḥ madālasovāca pratipad dhana-lābhāya dvitīyā dvipada-pradā / varārthinī tṛtīyā tu caturthī śatru-nāśinī

Aqui termina o trigésimo segundo capítulo, chamado «Śrāddha-kalpa», do Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa. Agora começa o trigésimo terceiro capítulo. Disse Madālasā: Realizar o śrāddha kāmya em Pratipat traz aumento de riqueza; em Dvitīyā concede gado/animais; Tṛtīyā é para quem busca dádivas; Caturthī destrói os inimigos.

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय, वाक्यसमाप्तिसूचक/उद्धरणसूचक (quotative/closure particle)
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the revered Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री-मार्कण्डेय-पुराण (प्रातिपदिक)
Formसमासः (बहुपद-तत्पुरुष/उपपद): मार्कण्डेयस्य पुराणम्; ‘श्री’ उपसर्गवत् सम्मानसूचक; नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; locative singular
श्राद्धकल्पःthe section on śrāddha procedure
श्राद्धकल्पः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootश्राद्ध-कल्प (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: श्राद्धस्य कल्पः; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
नामnamed
नाम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formअव्यय, नामनिर्देशक (indeclinable: ‘named/called’)
द्वात्रिंशःthirty-second
द्वात्रिंशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वात्रिंशत् (संख्याप्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (द्वा + त्रिंशत्); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ordinal ‘thirty-second’ (qualifies अध्यायः)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
त्रयस्त्रिंशःthirty-third
त्रयस्त्रिंशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रयस्-त्रिंशत् (संख्याप्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ordinal ‘thirty-third’ (qualifies अध्यायः)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मदालसाMadālasā
मदालसा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमदालसा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/परफेक्ट), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; perfect, 3rd person singular
प्रतिपत्the first lunar day (Pratipad)
प्रतिपत्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रतिपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (tithi-name)
धनलाभायfor obtaining wealth
धनलाभाय:
Prayojana (प्रयोजन/हेतु)
TypeNoun
Rootधन-लाभ (प्रातिपदिक; धन + लाभ)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: धनस्य लाभः; चतुर्थी-विभक्ति, एकवचन; dative singular ‘for the gain of wealth’
द्वितीयाthe second lunar day
द्वितीया:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootद्वितीया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (tithi-name)
द्विपदप्रदाgranting a pair/‘two-footed’ (i.e., a couple/offspring)
द्विपदप्रदा:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि-पद-प्रदा (प्रातिपदिक; द्वि + पद + प्रदा)
Formसमासः: द्विपदं (युग्मं/द्वौ पादौ) प्रददाति इति; उपपद-तत्पुरुष/कर्मधारय-प्राय; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (qualifies द्वितीया)
वरार्थिनीseeking a boon
वरार्थिनी:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवर-अर्थिनी (प्रातिपदिक; वर + अर्थिन्)
Formतत्पुरुष: वरम् अर्थयते/इच्छति; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (qualifies तृतीया)
तृतीयाthe third lunar day
तृतीया:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतृतीया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (tithi-name)
तुand/indeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेषार्थक (particle: ‘but/indeed’)
चतुर्थःthe fourth lunar day
चतुर्थः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootचतुर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (tithi-name; masculine usage)
शत्रुनाशिनीdestroying enemies
शत्रुनाशिनी:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशत्रु-नाशिनी (प्रातिपदिक; शत्रु + नाशिन्)
Formतत्पुरुष: शत्रून् नाशयति इति; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (predicate/qualifier for चतुर्थः understood as चतुर्थी)
Madālasā (tithi-wise phala instruction)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "artha", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Pitṛs (ancestors)
DharmaPitṛ PūjāKāmya ritesTithi-phalaHouseholder aims (artha/kāma within dharma)

FAQs

The Purāṇa integrates human goals (wealth, security, success) into a dharmic schedule, implying desires are to be pursued through regulated, gratitude-centered rites rather than adharma.

This is ritual-ethics instruction, not the core pancalakṣaṇa categories; it belongs to the Purāṇic function of teaching dharma through narrative and practical lists.

Tithis are treated as qualitative ‘moods of time.’ Linking each tithi to a fruit encodes a view that intention, rite, and temporal quality together shape outcomes.