Haṃsa–Sādhya Saṃvāda: Satya, Dama, Kṣamā and the Discipline of Speech
आत्मभावं तथा स्त्रीषु मुक्तमेव पुन: पुन: । यः पश्यति सदा युक्तो यथावन्मुक्त एव सः,“जो सदा योगयुक्त रहकर स्त्रियोंके प्रति अपने भाव (अनुराग या आसक्ति)-को निवृत्त हुआ ही देखता है अर्थात् जिसकी स्त्रियोंके प्रति भोग्यबुद्धि नहीं होती, वही वास्तवमें मुक्त है!
ātmabhāvaṃ tathā strīṣu muktam eva punaḥ punaḥ | yaḥ paśyati sadā yukto yathāvanmukta eva saḥ ||
Bhishma disse: “Aquele que, permanecendo sempre disciplinado no yoga, observa repetidas vezes em si mesmo que sua atitude para com as mulheres já está solta—livre de desejo e de apego possessivo—tal pessoa, vendo as coisas como realmente são, está de fato libertada.”
भीष्म उवाच