नभ: पफालेव ननाद चोर्वी ववुश्न वाता: परुषा: सुघोरा: । दिशो बभूवुज्वलिता: सधूमा महार्णवा: सस्वनुश्नुक्षुभुश्ष,आकाश फटने-सा लगा, पृथ्वी चीत्कार कर उठी, भयानक और रूखी हवा चलने लगी, सम्पूर्ण दिशाएँ धूमसहित अग्निसे प्रज्वलित-सी होने लगीं और महासागर भयंकर स्वरमें गर्जने तथा विक्षुब्ध होने लगे
nabhaḥ phaṭāleva nanāda corvī vavuśna vātāḥ paruṣāḥ sughorāḥ | diśo babhūvur jvalitāḥ sadhūmā mahārṇavāḥ sasvanūśnu kṣubhuś ca ||
Śalya disse: “O céu rugiu como se estivesse a se fender, e a terra bradou. Ventos ásperos e terríveis começaram a soprar. Todas as direções pareciam arder em fogo, envoltas em fumaça, e os grandes oceanos trovejaram com som aterrador, revolvendo-se em violenta agitação.”
शल्य उवाच