Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
ब्रह्मविष्णुमहेशाश्च तं दृष्ट्वा दीप्ततेजसम् / पलायनपराः सद्यः स्वे स्वे धाम्नि सदावसन्
brahmaviṣṇumaheśāśca taṃ dṛṣṭvā dīptatejasam / palāyanaparāḥ sadyaḥ sve sve dhāmni sadāvasan
Brahmā, Viṣṇu e Maheśa, ao verem aquele de fulgor ardente, de pronto se inclinaram à fuga e recolheram-se às suas próprias moradas divinas.