Previous Verse
Next Verse

Shloka 29

Akrūra’s Journey to Vraja and His Devotional Vision of Kṛṣṇa and Balarāma

ददर्श कृष्णं रामं च व्रजे गोदोहनं गतौ । पीतनीलाम्बरधरौ शरदम्बुरुहेक्षणौ ॥ २८ ॥ किशोरौ श्यामलश्वेतौ श्रीनिकेतौ बृहद्भ‍ुजौ । सुमुखौ सुन्दरवरौ बलद्विरदविक्रमौ ॥ २९ ॥ ध्वजवज्राङ्कुशाम्भोजैश्चिह्नितैरङ्‍‍‍‍‍घ्रिभिर्व्रजम् । शोभयन्तौ महात्मानौ सानुक्रोशस्मितेक्षणौ ॥ ३० ॥ उदाररुचिरक्रीडौ स्रग्विणौ वनमालिनौ । पुण्यगन्धानुलिप्ताङ्गौ स्‍नातौ विरजवाससौ ॥ ३१ ॥ प्रधानपुरुषावाद्यौ जगद्धेतू जगत्पती । अवतीर्णौ जगत्यर्थे स्वांशेन बलकेशवौ ॥ ३२ ॥ दिशो वितिमिरा राजन्कुर्वाणौ प्रभया स्वया । यथा मारकत: शैलो रौप्यश्च कनकाचितौ ॥ ३३ ॥

dadarśa kṛṣṇaṁ rāmaṁ ca vraje go-dohanaṁ gatau pīta-nīlāmbara-dharau śarad-amburahekṣaṇau

Akrūra viu então Śrī Kṛṣṇa e Balarāma em Vraja, indo ordenhar as vacas. Kṛṣṇa vestia amarelo e Balarāma azul, e Seus olhos eram como lótus do outono. Eram dois jovens de braços poderosos, morada de Śrī (Lakṣmī): um de tez azul-escura e o outro de tez branca; de rostos belos, os mais formosos de todos, e com o andar de elefantes jovens. Com olhares e sorrisos compassivos, embelezavam o pasto com as marcas de Seus pés, que traziam os sinais de estandarte, raio, aguilhão e lótus. Os dois Senhores, de passatempos magnânimos e encantadores, estavam ornados com colares de joias e guirlandas, ungidos com fragrâncias auspiciosas, recém-banhados e vestidos com roupas imaculadas. Eram as Pessoas Supremas primordiais, causa e senhores dos universos, descidas para o bem da terra nas formas de Keśava e Balarāma. Ó rei Parīkṣit, com Seu fulgor dissipavam a escuridão em todas as direções, como duas montanhas — uma de esmeralda e outra de prata — adornadas com ouro.

ददर्श(he) saw
ददर्श:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (singular)
कृष्णम्Krishna
कृष्णम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), द्वितीया विभक्ति (accusative), एकवचन (singular)
रामम्Rama (Balarama)
रामम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), द्वितीया विभक्ति (accusative), एकवचन (singular)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
व्रजेin Vraja
व्रजे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootव्रज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), सप्तमी विभक्ति (locative), एकवचन (singular)
गो-दोहनम्cow-milking (time/act of milking cows)
गो-दोहनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक) + दोहन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (neuter), द्वितीया विभक्ति (accusative), एकवचन (singular); षष्ठी-तत्पुरुष (genitive determinative): ‘गवां दोहनम्’
गतौhaving gone
गतौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootगम् (धातु) → गत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग (masculine), प्रथमा विभक्ति (nominative), द्विवचन (dual); विशेषणम् (qualifying the two)
पीत-नील-अम्बर-धरौwearing yellow and blue garments
पीत-नील-अम्बर-धरौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपीत (प्रातिपदिक) + नील (प्रातिपदिक) + अम्बर (प्रातिपदिक) + धर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), प्रथमा विभक्ति (nominative), द्विवचन (dual); उपपद-तत्पुरुष/षष्ठी-तत्पुरुषार्थः: ‘पीतं नीलं च अम्बरं धरतः’ (wearing yellow and blue garments)
शरद्-अम्बुरुह-ईक्षणौwith eyes like autumn lotuses
शरद्-अम्बुरुह-ईक्षणौ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशरद् (प्रातिपदिक) + अम्बुरुह (प्रातिपदिक) + ईक्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), प्रथमा विभक्ति (nominative), द्विवचन (dual); षष्ठी-तत्पुरुष: ‘शरदि अम्बुरुहवत् ईक्षणे यस्य’ (lotus-like eyes in autumn)