Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Ashtama Skandha, Shloka 7

The Lord Appears to the Devas and Instructs the Truce; Mandara Is Brought for Churning

विरिञ्चो भगवान्‍द‍ृष्ट्वा सह शर्वेण तां तनुम् । स्वच्छां मरकतश्यामां कञ्जगर्भारुणेक्षणाम् ॥ ३ ॥ तप्तहेमावदातेन लसत्कौशेयवाससा । प्रसन्नचारुसर्वाङ्गीं सुमुखीं सुन्दरभ्रुवम् ॥ ४ ॥ महामणिकिरीटेन केयूराभ्यां च भूषिताम् । कर्णाभरणनिर्भातकपोलश्रीमुखाम्बुजाम् ॥ ५ ॥ काञ्चीकलापवलयहारनूपुरशोभिताम् । कौस्तुभाभरणां लक्ष्मीं बिभ्रतीं वनमालिनीम् ॥ ६ ॥ सुदर्शनादिभि: स्वास्त्रैर्मूर्तिमद्भ‍िरुपासिताम् । तुष्टाव देवप्रवर: सशर्व: पुरुषं परम् । सर्वामरगणै: साकं सर्वाङ्गैरवनिं गतै: ॥ ७ ॥

viriñco bhagavān dṛṣṭvā saha śarveṇa tāṁ tanum svacchāṁ marakata-śyāmāṁ kañja-garbhāruṇekṣaṇām

Ao ver o Purusha Supremo, servido e adorado por Suas armas personificadas, como Sudarśana, Brahmā—o principal entre os devas—com Śiva e todos os semideuses imediatamente prostrou-se por completo no chão e entoou louvores.

काञ्चीकलापवलयहारनूपुरशोभिताम्adorned with girdle, belt-ornaments, bracelets, necklace, and anklets
काञ्चीकलापवलयहारनूपुरशोभिताम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootकाञ्ची + कलाप + वलय + हार + नूपुर + शोभित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (काञ्ची-कलाप-वलय-हार-नूपुरैः शोभिता); विशेषण
कौस्तुभाभरणाम्wearing the Kaustubha jewel as ornament
कौस्तुभाभरणाम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootकौस्तुभ + आभरण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (कौस्तुभः आभरणं यस्याः); विशेषण
लक्ष्मीम्Lakṣmī (Fortune goddess)
लक्ष्मीम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
बिभ्रतीम्bearing, wearing
बिभ्रतीम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeVerb
Rootभृ (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ/Present Active Participle), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘धारयन्ती’
वनमालिनीम्wearing a forest-garland
वनमालिनीम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootवन + मालिन् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (वनमाला यस्याः); विशेषण
सुदर्शनादिभिःby Sudarśana and others
सुदर्शनादिभिः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootसुदर्शन + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘सुदर्शन-आदि’ (etc. beginning with Sudarśana)
स्वास्त्रैःby their own weapons
स्वास्त्रैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootस्व + अस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारयः (स्वानि अस्त्राणि)
मूर्तिमद्भिःembodied, having form
मूर्तिमद्भिः:
करणविशेषण (Karaṇa-viśeṣaṇa/Instrument qualifier)
TypeAdjective
Rootमूर्ति + मत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘स्वास्त्रैः’ इति विशेषण
उपासिताम्worshipped, attended upon
उपासिताम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeVerb
Rootउप + आस् (धातु)
Formकृदन्त-क्त (Past Passive Participle), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘सेविता/आराधिता’
तुष्टावpraised
तुष्टाव:
क्रिया (Kriyā/Finite verb)
TypeVerb
Rootस्तु (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
देवप्रवरःthe foremost among the gods
देवप्रवरः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootदेव + प्रवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (देवानां प्रवरः)
सशर्वःtogether with Śarva (Śiva)
सशर्वः:
कर्तृविशेषण (Kartṛ-viśeṣaṇa/Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootस + शर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; अव्ययीभावः (‘सह शर्वेण’ = accompanied by Śarva)
पुरुषम्the Person (Lord)
पुरुषम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
परम्supreme
परम्:
कर्मविशेषण (Karma-viśeṣaṇa/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘पुरुषम्’ इति विशेषण
सर्वामरगणैःwith all the hosts of immortals (gods)
सर्वामरगणैः:
सहकारक (Sahakāraka/Accompaniment)
TypeNoun
Rootसर्व + अमर + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुषः (सर्वेषां अमराणां गणाः)
साकम्together with
साकम्:
सहकारक (Sahakāraka/Accompaniment)
TypeIndeclinable
Rootसाकम् (अव्यय)
Formअव्यय; ‘सह’ अर्थे (together with), तृतीया अपेक्षा
सर्वाङ्गैःwith all (their) limbs
सर्वाङ्गैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootसर्व + अङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुषः (सर्वाणि अङ्गानि)
अवनिम्the earth, ground
अवनिम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootअवनि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
गतैःhaving gone (having approached/come down)
गतैः:
सहकारकविशेषण (Sahakāraka-viśeṣaṇa/Qualifier of accompaniment)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formकृदन्त-क्त (Past Active Participle used adjectivally), पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘सर्वामरगणैः’ इति विशेषण
B
Brahmā (Viriñca)
Ś
Śiva (Śarva)
M
Mohinī-mūrti (form of Viṣṇu)
S
Sudarśana-cakra
L
Lakṣmī
K
Kaustubha

FAQs

In 8.6.7, Mohinī-mūrti is portrayed as a spotless, emerald-dark, lotus-eyed divine form so captivating that Brahmā and Śiva, along with all devas, bow down and praise the Supreme Person, while even Viṣṇu’s personified weapons worship that manifestation.

Because Mohinī-mūrti is not an ordinary enchanting figure but a divine manifestation of the Supreme Person (Viṣṇu). Recognizing His supremacy, Brahmā and Śiva prostrate and offer hymns with the assembled devas.

The verse teaches discernment and reverence: true beauty and power are meant to lead the mind toward the Divine, cultivating humility, gratitude, and devotion rather than mere fascination with external appearance.