Srimad Bhagavatam — Ashtama Skandha, Shloka 1

श्रीबादरायणिरुवाच वृषध्वजो निशम्येदं योषिद्रूपेण दानवान् । मोहयित्वा सुरगणान्हरि: सोममपाययत् ॥ १ ॥ वृषमारुह्य गिरिश: सर्वभूतगणैर्वृत: । सह देव्या ययौ द्रष्टुं यत्रास्ते मधुसूदन: ॥ २ ॥

śrī-bādarāyaṇir uvāca vṛṣa-dhvajo niśamyedaṁ yoṣid-rūpeṇa dānavān mohayitvā sura-gaṇān hariḥ somam apāyayat

Disse Śukadeva Gosvāmī: Hari, a Suprema Personalidade de Deus, assumiu a forma de uma mulher, encantou os asuras e fez com que os devas bebessem o néctar. Ao ouvir essas līlās, o Senhor Śiva, Vṛṣadhvaja, montado em seu touro e cercado por seus bhūtas, foi com a deusa Umā ao lugar onde reside Madhusūdana, para contemplar aquela forma feminina.

श्री-बादरायणिःŚrī Bādarāyaṇi (Śuka)
श्री-बादरायणिः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + बादरायणि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; कर्मधारयः (श्रीमान् बादरायणिः)
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
वृष-ध्वजःthe bull-bannered one (Śiva)
वृष-ध्वजः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootवृष (प्रातिपदिक) + ध्वज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; बहुव्रीहिः (वृषः ध्वजः यस्य) = शिवः
निशम्यhaving heard
निशम्य:
पूर्वकाल-क्रिया (Prior action)
TypeVerb
Root√शम्/√श्रम्? (धातु √शम्/√श्रु ‘to hear’ in usage: √शम्? actually √शम् not; correct: √शम् not; standard: √शम्?; better: √शम् is 'to be calm'. Here ‘निशम्य’ from √शम्? In classical, ‘निशम्’ as root meaning ‘to hear/learn’ treated as √शम् with नि; gerund)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund/absolutive), ‘having heard/learned’
इदम्this
इदम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; सर्वनाम
योषित्-रूपेणin the form of a woman
योषित्-रूपेण:
करण (Karaṇa/Instrument/Means)
TypeNoun
Rootयोषित् (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; तत्पुरुषः (योषितः रूपम्)
दानवान्the Dānavas (demons)
दानवान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootदानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन
मोहयित्वाhaving deluded
मोहयित्वा:
पूर्वकाल-क्रिया (Prior action)
TypeVerb
Root√मुह् (धातु) णिच् (causative)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund), णिच्-रूप: ‘having deluded’
सुर-गणान्the hosts of gods
सुर-गणान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन; तत्पुरुषः (सुराणां गणाः)
हरिःHari (Viṣṇu)
हरिः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
सोमम्Soma (nectar)
सोमम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootसोम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
अपाययत्made (them) drink
अपाययत्:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Root√पा (धातु) णिच् (causative) + अप (उपसर्ग)
Formलङ् (Imperfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद; णिच्: ‘made (them) drink / caused to drink away’
L
Lord Śiva (Vṛṣadhvaja)
L
Lord Hari (Viṣṇu)
D
Dānavas
D
Demigods (Sura-gaṇa)

FAQs

This verse states that Hari took a woman’s form, bewildered the Dānavas, and ensured the demigods drank the nectar.

Because it sets the narrative cause: upon hearing of Viṣṇu’s Mohinī pastime, Śiva becomes eager to witness that extraordinary form.

The verse highlights how even powerful beings can be deluded by appearances, encouraging vigilance, humility, and reliance on dharma and devotion over sensory attraction.