रूपव्याज्यावधर्मिष्ठे धर्म्या तु प्रकृतिः स्मृता ॥ कZ_०३.१७.१६च्द् ॥
rūpavyājyāv adharmiṣṭhe dharmyā tu prakṛtiḥ smṛtā
ਰੂਪ ਅਤੇ ਵਿਆਜੀ ਜਦੋਂ ਅਧਰਮ ਤਰੀਕੇ ਨਾਲ ਲਾਗੂ ਕੀਤੇ ਜਾਣ, ਤਾਂ ਉਹ ਗੈਰਕਾਨੂੰਨੀ ਹੋ ਜਾਂਦੇ ਹਨ; ਪਰ ‘ਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤੀ’ (ਸਧਾਰਣ/ਉਚਿਤ ਰੀਤ) ਨੂੰ ਧਰਮ੍ਯ (ਕਾਨੂੰਨੀ) ਮੰਨਿਆ ਗਿਆ ਹੈ।
Even authorized charges become illegitimate if applied outside rule and context; routine governance must stay within lawful ‘normal’ limits to avoid extortion.