HomeUpanishadsYogatattvaVerse 59
Previous Verse
Next Verse

Verse 59

Yogatattva

अल्पमूत्रपुरीषश्च स्वल्पनिद्रश्च जायते । कीलवो दृषिका लाला स्वेददुर्गन्धतानने ॥ एतानि सर्वथा तस्य न जायन्ते ततः परम् । ततोऽधिकतराभ्यासाद् बलम् उत्पद्यते बहु ॥ येन भूचरसिद्धिः स्याद् भूचराणां जये क्षमः । व्याघ्रो वा शरभो व्यापि गजो गवय एव वा ॥ सिंहो वा योगिना तेन म्रियन्ते हस्तताडिताः । कन्दर्पस्य यथा रूपं तथा स्यादपि योगिनः ॥

अल्प-मूत्र-पुरीषः च । स्वल्प-निद्रः च । जायते । कीलवः । दृषिका । लाला । स्वेद-दुर्गन्धता-आनने । एतानि । सर्वथा । तस्य । न । जायन्ते । ततः । परम् । ततः । अधिकतर-अभ्यासात् । बलम् । उत्पद्यते । बहु । येन । भूचर-सिद्धिः । स्यात् । भूचराणाम् । जये । क्षमः । व्याघ्रः । वा । शरभः । व्यापि । गजः । गवयः । एव । वा । सिंहः । वा । योगिना । तेन । म्रियन्ते । हस्त-ताडिताः । कन्दर्पस्य । यथा । रूपम् । तथा । स्यात् । अपि । योगिनः ।

alpamūtrapurīṣaś ca svalpanidraś ca jāyate | kīlavo dṛśikā lālā svedadurgandhatānane || etāni sarvathā tasya na jāyante tataḥ param | tato’dhikatarābhyāsād balam utpadyate bahu || yena bhūcarasiddhiḥ syād bhūcarāṇāṃ jaye kṣamaḥ | vyāghro vā śarabho vyāpi gajo gavaya eva vā || siṃho vā yoginā tena mriyante hastatāḍitāḥ | kandarpasya yathā rūpaṃ tathā syād api yoginaḥ ||

ଅଳ୍ପ ମୂତ୍ର–ପୁରୀଷ ଓ ଅଳ୍ପ ନିଦ୍ରା ହୁଏ; ସୁଇ ଚୁବା ପରି ଅନୁଭୂତି, ଚକ୍ଷୁକମ୍ପନ, ଲାଳାସ୍ରାବ, ଏବଂ ମୁଖରେ ଦୁର୍ଗନ୍ଧଯୁକ୍ତ ଘାମ ମଧ୍ୟ ହୋଇପାରେ। ତାପରେ ଏହି ଲକ୍ଷଣଗୁଡ଼ିକ ତାଙ୍କରେ ସର୍ବଥା ଉଦ୍ଭବ ହୁଏ ନାହିଁ। ପରେ ଅଧିକ ତୀବ୍ର ଅଭ୍ୟାସରୁ ମହାବଳ ଜନ୍ମେ; ତାହାଦ୍ୱାରା ‘ଭୂଚର-ସିଦ୍ଧି’ ଘଟେ ଏବଂ ଭୂମିସ୍ଥ ପ୍ରାଣୀମାନଙ୍କୁ ଜୟ କରିବାର କ୍ଷମତା ଆସେ। ବ୍ୟାଘ୍ର, ଶରଭ, ବ୍ୟାପି (ଚିତା), ଗଜ, ଗବୟ କିମ୍ବା ସିଂହ—ଯୋଗୀଙ୍କ ହସ୍ତପ୍ରହାରେ ସେମାନେ ମରନ୍ତି ବୋଲି କୁହାଯାଏ; ଏବଂ ଯୋଗୀଙ୍କ ରୂପ କନ୍ଦର୍ପ (କାମଦେବ) ସଦୃଶ ହୁଏ।

Scant urination and excretion, and little sleep, arise; there may be pricking sensations, trembling of the eyes, salivation, and sweat with a foul odor on the face. Thereafter these do not arise for him at all. Then, through more intense practice, great strength arises, by which the ‘earth-moving’ accomplishment occurs and he becomes capable of victory over creatures of the earth—tiger, śarabha, leopard, elephant, wild ox, or lion—said to die when struck by the yogin’s hand; and the yogin’s form becomes like that of Kāma.

Vairāgya toward siddhi; sādhana-pariṇāma (transformation through practice)Mahavakya: No direct linkage; can be read as preparatory purification supporting mahāvākya contemplation (nididhyāsana)Krishna YajurvedaChandas: Prose/late Upaniṣadic mixed anuṣṭubh-like śloka (non-Vedic classical meter usage)