HomeUpanishadsYogatattvaVerse 45
Previous Verse
Next Verse

Verse 45

Yogatattva

जायन्ते योगिनो देहे तानि वक्ष्याम्यशेषतः ।

शरीरलघुता दीप्तिर्जाठराग्निविवर्धनम् ॥

कृशत्वं च शरीरस्य तदा जायेत निश्चितम् ।

योगाविघ्नकराहारं वर्जयेद्योगवित्तमः ॥

लवणं सर्षपं चाम्लमुष्णं रूक्षं च तीक्ष्णकम् ।

शाकजातं रामठादि वह्निस्त्रीपथसेवनम् ॥

प्रातःस्नानोपवासादिकायक्लेशांश्च वर्जयेत् ।

अभ्यासकाले प्रथमं शस्तं क्षीराज्यभोजनम् ॥

गोधूममुद्गशाल्यन्नं योगवृद्धिकरं विदुः ।

ततः परं यथेष्टं तु शक्तः स्याद्वायुधारणे ॥

जायन्ते । योगिनः । देहे । तानि । वक्ष्यामि । अशेषतः ।

शरीर-लघुता । दीप्तिः । जाठर-अग्नि-विवर्धनम् ।

कृशत्वम् । च । शरीरस्य । तदा । जायेत । निश्चितम् ।

योग-अविघ्न-कर-आहारम् । वर्जयेत् । योग-वित्तमः ।

लवणम् । सर्षपम् । च । आम्लम् । उष्णम् । रूक्षम् । च । तीक्ष्णकम् ।

शाक-जातम् । रामठ-आदि । वह्नि । स्त्री-पथ-सेवनम् ।

प्रातः-स्नान-उपवास-आदि । काय-क्लेशान् । च । वर्जयेत् ।

अभ्यास-काले । प्रथमम् । शस्तम् । क्षीर-आज्य-भोजनम् ।

गोधूम । मुद्ग । शालि-अन्नम् । योग-वृद्धि-करम् । विदुः ।

ततः । परम् । यथा-इष्टम् । तु । शक्तः । स्यात् । वायु-धारणे ।

jāyante yogino dehe tāni vakṣyāmyaśeṣataḥ |

śarīra-laghutā dīptir jāṭharāgni-vivardhanam ||

kṛśatvaṃ ca śarīrasya tadā jāyeta niścitam |

yogā-vighna-karāhāraṃ varjayet yoga-vittamaḥ ||

lavaṇaṃ sarṣapaṃ cāmlam uṣṇaṃ rūkṣaṃ ca tīkṣṇakam |

śāka-jātaṃ rāmaṭhādi vahni strī-patha-sevanam ||

prātaḥ-snāna-upavāsa-ādi kāya-kleśāṃś ca varjayet |

abhyāsa-kāle prathamaṃ śastaṃ kṣīrājya-bhojanam ||

godhūma-mudga-śāly-annaṃ yoga-vṛddhi-karaṃ viduḥ |

tataḥ paraṃ yatheṣṭaṃ tu śaktaḥ syād vāyu-dhāraṇe ||

ଯୋଗୀର ଦେହରେ ଯେ ଚିହ୍ନମାନେ ଜନ୍ମ ନେଇଥାଏ, ସେଗୁଡ଼ିକୁ ମୁଁ ସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ଭାବେ କହୁଛି: ଶରୀରଲଘୁତା, ଦୀପ୍ତି, ଏବଂ ଜଠରାଗ୍ନିର ବୃଦ୍ଧି। ତାପରେ ଶରୀରର କୃଶତ୍ୱ ନିଶ୍ଚୟ ହୁଏ। ଯୋଗବିଦ୍ ଯୋଗରେ ବିଘ୍ନକାରୀ ଆହାରକୁ ବର୍ଜନ କରିବା ଉଚିତ: ଲବଣ, ସର୍ଷପ, ଆମ୍ଲ, ଅତ୍ୟୁଷ୍ଣ/କଟୁ, ରୁକ୍ଷ ଓ ତୀକ୍ଷ୍ଣ (ଉତ୍ତେଜକ) ପଦାର୍ଥ; ଶାକଜାତ ପକ୍କାନ୍ନ, ହିଙ୍ଗ ଆଦି, ଅତିତାପକାରୀ କ୍ରିୟା, ଏବଂ ସ୍ତ୍ରୀସଙ୍ଗ/ସ୍ତ୍ରୀପଥସେବନ। ପ୍ରାତଃସ୍ନାନ, ଉପବାସ ଇତ୍ୟାଦି କାୟକ୍ଲେଶକୁ ମଧ୍ୟ ତ୍ୟାଗ କରିବା ଉଚିତ। ଅଭ୍ୟାସର ଆରମ୍ଭରେ କ୍ଷୀର ଓ ଘୃତ ଭୋଜନ ପ୍ରଶସ୍ତ। ଗୋଧୂମ, ମୁଦ୍ଗ ଓ ଶାଲିଅନ୍ନ ଯୋଗବୃଦ୍ଧିକର ବୋଲି ଜଣାଯାଏ। ତାପରେ ଯଥେଷ୍ଟ—ପ୍ରାଣଧାରଣରେ ସମର୍ଥତା ଲଭ୍ୟ ହୁଏ।

In the yogin’s body there arise (certain signs); I shall state them completely: lightness of the body, radiance, and increase of the gastric fire. Leanness of the body then certainly arises. The knower of yoga should avoid food that causes obstacles to yoga: salt, mustard, sour (foods), hot (pungent) foods, dry foods, and sharp/irritating (foods); leafy-vegetable preparations, asafoetida and the like, fire (overheating practices), and indulgence in the company/ways of women. One should also avoid bodily mortifications such as early-morning bathing and fasting. At the beginning of practice, milk and ghee are recommended as food. Wheat, mung-bean, and rice are known to promote the growth of yoga. Thereafter, as desired—one becomes capable of retaining the breath.

Sādhana (discipline) and sattva-śuddhi as supports for prāṇa-nirodha and ultimately mokṣaMahavakya: Indirect: dietary and conduct disciplines are preparatory (bahiraṅga) aids for mental clarity required for realizing mahāvākyas; not a direct mahāvākya expositionKrishna YajurvedaChandas: Prose / mixed instructional anuṣṭubh-like pādas (non-strict)