HomeUpanishadsAvadhutaVerse 22
Previous Verse
Next Verse

Verse 22

Avadhuta

विरलत्वं व्यवहृतेरिष्टं चेद्ध्यानमस्तु ते । बाधिकर्मव्यवहृतिं पश्यन्ध्यायाम्यहं कुतः ॥२२॥

विरलत्वम् । व्यवहृतेः । इष्टम् । चेत् । ध्यानम् । अस्तु । ते । बाधि-कर्म-व्यवहृतिम् । पश्यन् । ध्यायामि । अहम् । कुतः ॥२२॥

viralattvaṃ vyavahṛter iṣṭaṃ ced dhyānam astu te | bādhikarmavyavahṛtiṃ paśyan dhyāyāmy ahaṃ kutaḥ ||22||

ଯଦି ବ୍ୟବହାରର ବିରଳତା ତୁମକୁ ଇଷ୍ଟ, ତେବେ ତୁମ ପାଇଁ ଧ୍ୟାନ ରହୁ। କିନ୍ତୁ ମୁଁ—କର୍ମର ବ୍ୟବହାରକୁ ବାଧିତ (ଅପବାଦିତ) ଭାବେ ଦେଖୁଥିବା—କେମିତି ଧ୍ୟାନ କରିବି?

If you desire the thinning out of activity, let there be meditation for you. But I—seeing the transactional activity of karma as sublated—how could I meditate?

Bādhita-vyavahāra (sublation of transaction) and the jñānī’s absence of doershipMahavakya: Echoes ‘तत् त्वम् असि (tat tvam asi)’: once identity with Brahman is known, the agent-meditator notion is sublated; practices remain only as provisional aids for seekers.AtharvaChandas: Anuṣṭubh (śloka)